Charakteristika lokality:
Členitý lesní a skalnatý komplex v okolí soutoku Radotínského a Mlýnského potoka mezi Zadní Kopaninou na severu, osadou Cikánka na východě, Kosoří na jihu, a sahající až téměř k Chotči na západě.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží je tvořeno především devonskými vápenci (převážně zlíchovského a dvorecko-prokopského souvrství), okrajově dalejskými břidlicemi, silurskými vápenci a vápnitými břidlicemi kopaninského souvrství. Na Třebotovské plošině u Kosoře jsou vápence překryté hlinitokamenitými a hlinitojílovitými sedimenty. Především vápence tvoří četné skalní výchozy (skalní stěny a hřebeny).
Geomorfologie: Severozápadní okraj Pražské pahorkatiny.
Reliéf: Rozčleněný erozně denudační s neogenními narovnanými povrchy a exhumovanými předkřídovými zarovnanými tvary.
Pedologie: Hlavním půdním typem území jsou rendziny, místy se vyskytují kambizemě. V potoční nivě se vyskytují gleje.
Krajinná charakteristika: Relativně velké území prudkých svahů (většinou skalních) a skalních hřbítků v údolí Radotínského potoka s navazujícím ochranným pásmem plošin.
Kvalita a význam:
Regionálně nejvýznamnějším biotopem v rámci Českého krasu jsou kavylové trávníky (T3.3D), které se mezi Maškovým mlýnem a osadou Cikánka vyskytují na souvislé ploše několika hektarů. Jedna z osmi populací včelníku v Českém krasu (a jedna z devíti populací v České republice).
Omezení:
Odstraňování dřevin v blízkosti populace (např. svída krvavá), prořezávání lesního porostu v okolí (hlavně stromy převyšující lokalitu ve směru z údolí i ze stran). Na lokalitě se trvale provádí šetrný management (kácení a prořezávání zejména introdukovaných, ale i náletových dřevin), vždy s ponecháním různých sukcesních i fenologických fází - zachovávání lemů (popsáno na kartě Vlivy jako Ostatní zemědělské a lesnické aktivity). Kosení udolních luk. Uvažované zavedení pastvy.
Péče:
Lokalitě hrozí postupné zarůstání a zastiňování okolními dřevinami. Vzhledem k nižšímu počtu jedinců může být zdejší populace ohrožena také nahodilými extrémními výkyvy počasí (jiné přírodní katastrofy na kartě Vlivy) a nízkou schopností obnovy ze semen (na kartě Vlivy uvedeno jako Jiné přírodní procesy). Výsadba nepůvodních dřevin borovice černé (Pinus nigra) a trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) zhruba v polovině 20. století. V současné době se šíří do travinných a skalních společenstev. Zarůstání skalních a travinných biotopů původními dřevinami a ruderálními bylinami následkem upuštění od obhospodařování (pastva, kosení údolních luk). Absence kosení některých lučních porostů v nivě potoka vedla v posledních 10–15 letech k jejich degradaci. Celkem ohroženo 30% lokality.
