Charakteristika lokality:
Západní část velkého lesního celku na východním okraji Prahy, mezi městskými částmi Klánovice a Horní Počernice.
Neživá příroda:
Geologie: Horninové podloží tvoří ordovické břidlice a pískovce. Ty jsou na východní části území překryty málo mocnými písčitými až slepencovými rozpadavými uloženinami peruckých vrstev svrchní křídy. Nepropustné ordovické břidlice způsobují stagnaci srážkové vody v depresích. Na bázi peruckých vrstev je vázán zvodnělý horizont, který se na výchozech projevuje prameny. Geomorfologie: Severovýchodní okraj Pražské kotliny, která tvoří střední část Říčanské plošiny. Na severu posléze terén spadá do Polabské nížiny. Reliéf: Je značně plochý, dosahující výšek kolem 250 m n. m. Pedologie: Půdy jsou lehké, převážně písčité a písčitohlinité, typově se řadí k hnědým půdám, v místech akumulace vody blíže povrchu dochází k oglejení. Krajinná charakteristika: Lesní komplex s dominantními acidofilními doubravami a chudými dubohabřinami s reliktem bezkolencové louky na pramenném horizontu. Z historických záznamů je známo, že oblast nebyla souvisle zalesněna, na území lesního komplexu se nalézalo několik vesnic, které po jejich zániku během třicetileté války pohltil i s okolními polnostmi les. V posledních několika málo desetiletích je patrné velmi výrazné rozpínaní zástavby rodinných domků a útlum zemědělské činnosti.
Kvalita a význam:
Jedná se o poměrně rozsáhlé plochy přírodě blízkých biotopů na okraji velkoměsta. Velký význam má území i z hlediska ochrany genofondu (např. poslední lokalita hořce hořepíku Gentiana pneumonanthe) na území Velké Prahy) a také z hlediska fytogeografického (jarva žilnatá (Cnidium dubium), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion longifolium) – již mimo komplex). Díky poloze na okraji Prahy je lokalita dobře přírodovědně prozkoumána.
Omezení:
Bezkolencové louky: pozdně letní seč alespoň jednou za dva roky (biomasu nutno vždy sklidit). Vzhledem k výskytu hořce hořepíku (Gentiana pneumonanthe) a kosatce sibiřského (Iris sibirica) je vhodný fázový posun sečí pro zajištění zralých semen těchto pozdních druhů. Lesní porosty: zachování přirozeného složení stromového patra, šetrné hospodaření s využitím přirozené obnovy (hospodářský způsob násečný, případně podrostní), zamezení pronikání a šíření stanovištně cizích dřevin.
Péče:
Z polohy na okraji velkoměsta vyplývají typy ohrožení, které na území působí. Hlavním nebezpečím je rychlé rozšiřování ploch stavebních parcel na okrajích komplexu. Nelesní (luční) biotopy ohrožuje útlum obhospodařování, naopak příznivý je trend převodu orné půdy na trvalé travní porosty, zčásti ale s výhledem pozdější zástavby. Lesní biotopy byly ještě donedávna degradovány výsadbou borových monokultur. Stále rostoucí význam má funkce rekreační, která při masovém provádění může rovněž destruovat přírodní biotopy, na východním okraji lokality je záměr obnovit golfové hřiště.
