Písečný přesyp u Vlkova
- ISOP Portál
- Územní ochrana
- Chráněná území
- Karta území
Nejlépe zachovaná písečná duna
vzhledem k výskytu vzácných druhů hub, pískomilné květeny a mnoha skupin bezobratlých se jedná o lokalitu evropského významu?
Toto území spravuje
Flóra: Pohyblivý písek pokrývá na původním stanovišti kyselých doubrav společenstvo pískomilných rostlin (Corynephorion canescentis). Brzy na jaře kvetou porosty kolence Morisonova (Spergula morisonii). Roste tu kostřava vláskovitá (Festusa filiformis) a k. drsnolistá (F. trachyphylla). Trsy v čistém písku tvoří paličkovec šedavý (Corynephorus canescens). V obvodových částech přesypu roste nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), řeřicha ladní (Lepidium campestre), rosička lysá (Digitaria ischaemum), bělolist nejmenší (Filago minima), nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), písečnatka nejmenší (Arnoseris minima) a radyk prutnatý (Chondrilla juncea). Směrem k řece je přesyp stabilizován skupinou dubů a mladým borovým lesíkem s vtroušenou břízou a osikou. V podrostu se ojedinělě vyskytují pichlavé keříky srstky obecné (Grossularia uvacrispa), která kdysi rostla na březích starého, dnes již zasypaného ramene Lužnice. Z hub je významný výskyt břichatkovité houby Pisolithus tinctorius.Měcháč písečný, foto Ing. Josef Hlásek
Fauna: Na jaře jsou nápadné volné kolonie velké samotářské včely Andrena vaga, po nich písčitý povrch oživují různé druhy kutilek a hrabalek. Z rovnokřídlých žije šedavě zbarvená saranče modrokřídlá (Sphingonotus caerulans) a další druhy. Nenápadné jsou pískomilné druhy motýlů jako Agriphila poliella, Pediasia fascelinella nebo Scolia vestigialis. Zjištěn byl i výskyt teplomilné mouchy Trixoscelis marginella. V píscích probíhá vývoj larvy vzácného listokaza Anisoplila villosa, byl zde mimo jiné prokázán výskyt chrousta mlynaříka (Polyphylla fullo) a kovaříka (Cardiophorus asellus). Typickým druhem přesypů je i slíďák Arctosa perita. Vzhledem k malé rozloze se vyskytují běžné druhy obratlovců okolních biotopů.Ještěrka obecná, foto Ing. Josef Hlásek
Neživá příroda: Svrchnokřídové sedimenty jsou překryty pleistocenními fluviální štěrky a písky a na povrchu eolickými sedimenty - vátými písky akumulovanými pravděpodobně v pozdním glaciálu. Ty tvoří typický vyvýšený přesyp. Délka severojižní osy přesypu je asi 80 m, osy západovýchodní asi 60 m. Přesyp byl akumulován větrem východního směru, jak dokazuje povlovný východní svah se sklonem přibližně 10o, západní svah přesypu směrem k řece je příkřejší a dosahuje 30o - 40o. Na volných místech přesypu je světle žlutý jemný pohyblivý písek, na němž vznikají při větším větru zřetelné čeřiny. Povrch vátého písku je na velké části území překryt tenkým horizontem silně vysychavých půd - kambizem arenická. Plochy čistého písku, na kterých je možno pozorovat recentní eolické procesy, jsou obnovovány technickými zásahy.Kolenec jarní, foto Ing. Josef Hlásek
Omezení: Rezervace není přístupná veřejnosti, přesto je určitým problémem poměrně silná návštěvnost na okolních pískových jezerech.
Péče: V rámci řízené péče o rezervaci jsou odstraňovány nežádoucí nálety dřevin a invazní druhy rostlin.
Předměty ochrany
Nejlépe zachovaná písečná duna
Ekosystémy
Útvary neživé přírody
Překryv s chráněným územím
Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení