Černé rokle

Flóra: Území s převládajícími jižně ukloněnými svahy spadajícími do údolí Šachetského potoka, na kterých převládá nelesní vegetace. V horní nejsušší části svahů nalezneme xerotermní trávníky a v místě přirozených skalních výchozů společenstva skalních stepí, které lokálně přecházejí v plošně velmi omezené porosty šipákové doubravy. Na styku lesních porostů s xerotermními trávníky a na dalších příhodných místech se vyvinula přírodovědecky cenná lemová křovinná společenstva s bohatým bylinným patrem. Na těchto biotopech byla zaznamenána řada ohrožených druhů, zejména kruštík tmavočervený, sasanka lesní a jako asi největší pozoruhodnost třezalka ozdobná. Vzhledem k absenci pastvy však travinné porosty plošně zarůstají druhově chudými teplomilnými křovinami. Největší narušení vegetačního pokryvu území představují vysázené porosty nepůvodního akátu a borovice černé. Většina přirozených lesních porostů je omezena převážně na spodní vlhčí část údolí, v dolní části svahů to je habrová doubrava s dosti chudým bylinným patrem, v nivě potoka pak zlomky potočního luhu. Velkou část plochy území pokrývají antropogenní lokality opuštěných lomů, kde se v průběhu sukcese vyvinuly porosty xerotermních bylin a křovin odpovídající přirozeným podmínkám.Z hlediska výskytu mechorostů je tato rezervace velmi zajímavá, především co se týká druhů, které se nacházejí na výslunných skalách nad roklí. Mezi tyto druhy patří mnohé vzácné a ohrožené druhy, jakými jsou např. třásnatka šupinatá, pározub srdčitý, tučnolístek tuhý  nebo bokoplodka kostrbatá.HoubyZ vřeckovýtrusných hub zde byl zjištěn např. velmi vzácný chřapáč Stevensův, ze stopkovýtrusných lupenatých řada vzácných mykorizních pavučinců, jako p. hnědoolivový, p. olivový, p. bělofialový, p. lepobarvý, p. ohromující a p. vlnatý.Z jiných rodů špička rohonohá, trepkovitka Phillipsova, helmovka oděná, h. raná aj. Z břichatek to je např. nehojná hvězdovka límečková a vzácná podzemka loupavka vápencová.

Fauna: Bohatá je fauna bezobratlých, z nichž byli prozkoumáni zejména motýli. Na otevřené stepní biotopy jsou vázány nejen vzácné druhy můr a jiných nočních motýlů, ale zejména mnohé druhy tzv. mikrolepidopter, např. moli, trávníčci, zavíječi atd. Z denních motýlů zde létá např. otakárek fenyklový (Papilo machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ustupující okáč metlicový (Hipparchia semele), žluťásek čilimníkový (Colias crocea) či vzácný soumračník proskurníkový (Pyrgus carthami) a soumračník skořicový (Spialia sertorius). V dřívějších letech zde bylo možné pozorovat ještě okáče skalního (Chazara briseis), který z lokality již úplně vymizel. V lesních porostech se vyvíjí drobní motýlci zvaní vakonoši, ve světlých lesích lze spatřit babočka jilmovou (Nymphalis polychloros) a velmi vzácně babočku osikovou (Nymphalis antiopa). V údolí u potoka se vyskytuje batolec duhový (Apatura iris), batolec červený (Apatura ilia) a poměrně hojně bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla). Někteří zdejší plži svým výskytem indikují kvalitu přírodního prostředí (zejména lesní závornatky Clausilia pumila a Macrogastra ventricosa). Plazem charakteristickým pro stepní stanoviště je užovka hladká (Coronella austriaca). Ptačí a savčí fauna je velice podobná fauně hned vedle ležící PR Klapice. Ze savců zde žije např. kuna skalní (Martes foina).

Neživá příroda: Geologický podklad území je velmi dobře odkryt ve dnes již opuštěných lomech i v přirozených skalních výchozech. Je tvořen spodnodevonskými vápenci stupňů lochkov a prag. Hranice mezi oběma stupni je nejlépe odkryta v opuštěných lomech v severozápadní části chráněného území. Zde byl také v roce 1958 stanoven původní stratotyp této hranice. Studovaný profil patří mezi nejlépe zpracované referenční geologické profily této hranice na světě a slouží zároveň i jako stratotyp lochkovského a pražského souvrství.Mladší stupeň lochkov je tvořen tmavě šedými až černými, velmi jemně zrnitými vápenci s vložkami tmavých vápnitých břidlic. Jedná se o radotínské vápence lochkovského souvrství. Střídání zrnitosti uprostřed vápenců i vložky břidlic svědčí o činnosti mořských proudů, které střídavě, patrně v závislosti na klimatických změnách, přinášely hrubší a jemnější materiál.  Radotínské vápence obsahují hojné zkameněliny. Častí jsou zejména ramenonožci, velcí mlži, plži, rovní hlavonožci a trilobiti. Ke vzácnějším patří zbytky pancéřnatých ryb a části krunýřů až přes 1 m dlouhých členovců.Na lochkovské souvrství souhlasně nasedá pražské souvrství, které je zastoupeno facií vápenců dvorecko-prokopských. Jedná se o světle šedé kalové vápence s nápadnou hlíznatou stavbou. Pravidelné střídání vrstev s různým podílem jílové složky snad i v těchto případech odráží periodické klimatické změny.Na hranici obou souvrství došlo ke globálnímu změlčení (poklesu mořské hladiny), které je označováno jako lochkovsko-pražský hraniční event. Vyšší dvorecko-prokopské vápence se usazovaly již v klidném a patrně hlubším prostředí, s omezenou činností proudů. Vystupují jak v opuštěných lomech, tak tvoří přirozené výchozy “V Sudech” v severozápadní části Černé rokle pod prvními domky obce Kosoř. Tyto vápence jsou na zkameněliny chudší, obsahují však pěkně zachované zbytky trilobitů, mlže, ramenonožce a velmi drobné jehličkovité schránky tentakulitů.

Omezení: Pokud chcete území navštívit, zanechte své automobily na parkovištích při okrajích přírodní památky (obec Kosoř, Radotín), Vaše následná pěší návštěva není nijak omezena.V území není dovoleno rozdělávat ohně a tábořit. Vjezd motorových vozidel je pouze na povolení.Vzhledem k územní členitosti a obtížné přístupnosti území pro pěší návštěvníky, doporučujeme vaši návštěvu započít na výhledech u obce Kosoř a po několika možných pěšinách doputovat k Šachetskému potoku na dně údolí. Problémem jsou v území opětovně se zabydlující pražští bezdomovci, kteří svoji přítomností a zejména produkcí odpadu znehodnocují přírodní hodnoty území.

Péče: Území je významné svými geologickými profily, které je třeba udržovat z důvodu možnosti jejích studia bez vegetačního pokryvu. Cenné jsou i zdejší xerotermní trávníky a skalní stepi. Ohrožení spočívá v postupném zarůstání dřevinami a to zejména keři (svídou, ptačím zobem, trnkou). Tyto keřové nárosty je třeba pravidelně odstraňovat a zabránit tak zarůstaní geologických profilů i trávníků a stepí. Z nepůvodních dřevin je třeba postupně odstranit trnovník akát, borovici černou, žanovec měchýřník a ostatní. Jednou z variant péče o území je i použití řízené pastvy smíšených stád ovcí a koz.