Charakteristika lokality:
Navržená ptačí oblast se nachází v západních Čechách, na hraničním hřebenu Krušných hor a rozkládá se od Nové Vsi v Horách na východě přes oblast kolem Hory sv. Šebestiána, Přísečnické přehrady, přes Kovářskou až po vrchol Macechy na západě. Území je rozsáhlé zaujímá 40 km na délku a široké je 7,5 km v nejširším bodě.
Neživá příroda:
Krušné hory mají pestrou geologickou stavbu, převládají ortoruly, granity, svory, ruly a kvarcity. Ptačí oblast spadá do Loučenské oblasti Krušnohorské soustavy a je tvořena Novoveskou vrchovinou. Reliéf má charakter paroviny v nadmořských výškách od 830 do 1113 metrů se slabě zvlněnou krajinou s mírnými svahy a jednotlivými vrcholy kopců. Významná jsou rozsáhlá rašeliniště nebo louky v mozaice s porosty bučin. V oblasti převažují kyselé (dystrické) kambizemě. Jedná se o horskou oblast s původně smíšenými lesními porosty, později přeměněnými na monokulturní smrčiny, které vlivem vzdušných imisí velkoplošně odumřely a následně byly vykáceny. Imisní holiny osázené náhradními dřevinami tvoří mozaiku se zbytky původních porostů a rašeliništi.
Kvalita a význam:
Z širšího přírodovědeckého pohledu jsou nejvýznamnějšími biotopy v Krušných horách rašeliniště (vrchoviště rozvodnicového typu), zbytky původních a přirozených lesních porostů a květnaté louky. Z hlediska výskytu chráněných a ohrožených druhů ptáků jsou nejvýznamnější rozsáhlé plochy rašelinišť, zbytky původních porostů, fragmenty starých, většinou podmáčených a zrašeliněných smrčin a vlhké podmáčené louky.Cílovými druhy jsou tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a žluna šedá (Picus canus). Z hlediska výskytu tetřívka obecného jsou dnes velmi významné i rozvolněné části imisních porostů, kde v současné době převažují porosty břízy. Oblast hostí ještě dalších 14 druhů přílohy I, např. chřástala polního (Crex crex) - 20-30 volajících samců, sýc rousný (Aegolius funereus) - 20-50 párů. Z dalších významnějších druhů z hlediska ochrany přírody se zde ve významných počtech vyskytuje např. bekasina otavní (Gallinago gallinago) – 20-50 párů a typické druhy otevřených ploch horských oblastí linduška luční (Anthus pratensis) – 200-300 párů nebo bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) – 50-60 párů.
Omezení:
Péče:
Významný ohrožujícím faktorem z hlediska výskytu tetřívka obecného je velkoplošné zalesňování imisních holin a postupné odrůstání náhradních porostů, které povedou k úbytku vhodného prostředí. Z hlediska ochrany přírody je však obnova lesních porostů prioritní a tak je vhodné omezit odvodňování podmáčených luk, rašelinišť a pramenišť a jejich následné zalesňování, popřípadě zalesňování opuštěných luk a pastvin a dalších původně otevřených ploch tak, aby vhodná skladba prostředí byla zachována alespoň v některých částech oblasti. Mezi další ohrožující faktory lze zařadit také vysokou predaci (prase divoké a liška obecná) a plány na výstavbu větrných elektráren a jinou novou zástavbu krajiny.
