Charakteristika lokality:
Území se nachází na střední Moravě a je totožné s CHKO Litovelské Pomoraví, kterou tvoří 3-8 km široký a 27 km dlouhý pruh nivy přirozeně meandrující řeky Moravy. Rozkládá se mezi obcemi Mohelnice, Mladeč, Horka nad Moravou, Olomouc a Červenka.
Neživá příroda:
Základním geologickým rysem celé oblasti je kerná stavba. Geologické podloží nivy tvoří především mocné vrstvy kvartérních štěrkopísků, místy převrstvené devonskými vápnci. Litovelské Pomoraví se rozkládá v údolí řeky Moravy v severní části Hornomoravského úvalu a jižní části Mohelnické brázdy. Hornomoravský úval patří do podsoustavy Vněkarpatských sníženin, provincie Západní Karpaty. Mohelnická brázda je součástí jesenické podsoustavy v rámci provincie České vysočiny. Reliéf je rovinný s malou výškovou členitostí (maximálně na okraji území se mohou vyskytovat malé pahorky), průměrná výška je 200 m n. m. Pro Litovelské Pomoraví jsou typické nivní půdy (fluvizemě) s narušeným procesem akumulace humusu vlivem záplav.
Kvalita a význam:
Řeka a navazující luhy hostí celkem 19 druhů přílohy I směrnice o ptácích (z nich 3 cílové) i řadu dalších druhů významných z hlediska avifauny České republiky. Především v březích hlavního toku Moravy, ale pravidelně také ve stěnách štěrkopískových jezer hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis) - 10-15 párů. Oblastí protahují desítky a na podzim zřejmě až stovky ledňáčků, pravidelné je zimování druhu na nezamrzajících úsecích toků. Ve starších lužních porostech jsou charakteristickými druhy strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) - 100-130 párů a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) - 1300-1800 párů. Velký ostrov v PR Chomoutovské jezero je od roku 1997 hnízdištěm racka černohlavého (Larus melanocephalus) v oblasti a jedním ze tří pravidelných hnízdišť druhu v České republice. V několikatisícové kolonii racka chechtavého (Larus ridibundus) hnízdilo v letech 1997-2001 každoročně 3-6 párů a v roce 2002 dokonce 16 párů (nejvíce v ČR). Na celém hlavním toku Moravy, ale také ve stěnách štěrkopískových jezer hnízdí pisík obecný (Actitis hypoleucos) - 10-18 párů. Štěrkopísková jezera jsou také významnou jarní i podzimní tahovou zastávkou pro několik tisíc vodních ptáků, zejména racků, kachen a bahňáků. Z druhů přílohy I jsou to např. rybák černý (Chlidonias niger), protahující na jaře v desítkách kusů, a jespák bojovný (Philomachus pugnax) a vodouš bahenní (Tringa glareola), kteří v desítkách protahují na jaře i na podzim.
Omezení:
zodpovědný orgán - Správa ochrany přírody - Správa CHKO Litovelské Pomoraví tradiční lidské činnosti v oblasti: lesnictví myslivost turistika a rekreace
Péče:
Ohrožení: Vodní turistika na toku Moravy - rušení hnízdících ptáků a hlavně nedodržování zákazu vstupu na náplavy (ledňáček říční). Sportovní rybolov - rušení hnízdících ptáků na tocích a štěrkopískových jezerech (vcelku málo významný faktor vzhledem k již přijatým opatřením). Stavby nerespektující unikátnost území a narušující různým způsobem nejen ornitologickou stránku CHKO: např. obchvat města Litovle apod.
