Charakteristika lokality:
Území se nachází na jižní Moravě v Dolnomoravském úvalu mezi obcemi Bzenec, Veselí nad Moravou, Strážnice, Ratíškovice a Milotice. Rozsáhlá ptačí oblast má výrazně protáhlý tvar, přibližně 17 km na délku a 12 km na šířku, a zahrnuje dvě výrazně odlišné, avšak funkčně propojené krajinné jednotky – nivu řeky Moravy a suché borové lesy Bzenecké Doubravy na mohutné vrstvě vátých písků.
Niva řeky Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem představuje poslední neregulovaný úsek dolního toku řeky. Uplatňují se zde přirozené říční procesy, jako je meandrování, vznik písčitých pláží a ostrůvků, obnova kolmých břehů a pravidelné jarní záplavy. Tyto procesy podmiňují existenci mokřadů, periodicky podmáčených luk a zbytků lužních lesů. Původní tvrdý luh s dubem a jasanem se zachoval pouze fragmentárně, nejlépe v maloplošných chráněných územích, zatímco na většině nivy byl nahrazen plantážemi nepůvodních dřevin.
Komplex Bzenecké Doubravy tvoří suché borové lesy vysázené v 19. století na místě původních doubrav, které zanikly v důsledku dlouhodobé pastvy a neřízené těžby již ve středověku. Z původních listnatých porostů zůstala jen torza v podobě solitérních, často staletých dubů. Typickým prvkem jsou rozsáhlé otevřené plochy na vátých píscích s řídkým bylinným patrem tvořeným trsnatými travami, mechy a vřesem. Paradoxně se zde nachází i množství drobných trvale podmáčených mokřadů, lemovaných porosty vrb (Salix spp.), olší (Alnus spp.) a bříz (Betula spp.). Součástí území jsou rovněž pískovny, trvale odlesněné plochy a lineární otevřené pásy vázané na železniční trať Přerov–Břeclav, včetně území NPP Váté písky.
Kvalita a význam:
Ptačí oblast byla vyhlášena pro šest druhů ptáků přílohy I směrnice o ptácích, jejichž dlouhodobý výskyt je podmíněn zachováním rozsáhlých otevřených, lesních a mokřadních biotopů. Suché borové lesy na vátých píscích a navazující otevřené plochy představují klíčové prostředí pro lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea), které jsou vázány na mozaiku otevřených písčitých ploch, řídkých porostů a mladých lesních kultur.
Zbytky lužních lesů, starší listnaté porosty a strukturálně bohatá krajina nivy řeky Moravy mají zásadní význam pro strakapouda prostředního (Dendrocopos medius), který je vázán na přítomnost starších stromů a zachovanou strukturu porostů. Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) je naopak spjat především s otevřenější kulturní krajinou, zejména se starými sady, zahradami a rozptýlenou zelení v okolí sídel. Mokřady, rákosiny a zaplavované plochy nivy představují klíčové prostředí pro motáka pochopa (Circus aeruginosus).
Čáp bílý (Ciconia ciconia) byl v minulosti vázán na nivu řeky Moravy také hnízdně. V lužních lesích se zde nacházely lesní hnízdní kolonie, které patřily k nejvýznamnějším svého druhu v České republice. Tyto kolonie však postupně zanikly a v současnosti se čáp bílý vyskytuje především jako hnízdící druh v okrajových obcích ptačí oblasti, zejména v intravilánech sídel, kde využívá umělé hnízdní podložky a technické konstrukce. Území ptačí oblasti však nadále slouží jako důležité potravní zázemí tohoto druhu, a to díky zachovalým mokřadům, zaplavovaným loukám a otevřené krajině nivy Moravy.
Vedle druhů, pro které byla ptačí oblast vyhlášena, je území mimořádně významné i pro široké spektrum dalších ptáků vázaných na říční, mokřadní, lužní i suché stepní biotopy. Přirozené břehy řeky vytvářejí vhodné podmínky pro břehuli říční (Riparia riparia), pisíka obecného (Actitis hypoleucos) a kulíka říčního (Charadrius dubius). Mokřady a zaplavované plochy jsou významné pro řadu mokřadních druhů ptáků, z nichž bukáček malý (Ixobrychus minutus), bukač velký (Botaurus stellaris) a chřástal kropenatý (Porzana porzana) zde hnízdí nepravidelně v závislosti na vodním režimu, zatímco chřástal malý (Porzana parva) a slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) jsou v území vázáni dlouhodobě.
Otevřenou krajinu s roztroušenou zelení obývají ťuhýk obecný (Lanius collurio), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a strnad luční (Emberiza calandra). Na rozhraní lesních porostů a otevřených, místy řídce zarůstajících ploch se v území vyskytuje dudek chocholatý (Upupa epops), zatímco bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) je vázán na prostředí pískoven s narušeným, otevřeným povrchem.
Lužní lesy a starší porosty jsou významné pro luňáka červeného (Milvus milvus), luňáka hnědého (Milvus migrans) a pravidelný výskyt orla mořského (Haliaeetus albicilla). Území je zároveň významnou tahovou cestou a zimovištěm pro velké množství vodních a mokřadních ptáků.
