Charakteristika lokality:
Území se nachází na severu Čech, na hranicích s Polskem a mezi obcemi Police nad Metují, Adršpach, Teplice nad Metují a Božanov. Zaujímá středovou část CHKO Broumovsko a zhruba 1/4 její rozlohy. Na délku měří 23 km, v nejširším místě má 6,5 km.
Neživá příroda:
Ptačí oblast zahrnuje prakticky všechny významné pískovcové (kvádrové pískovce) celky nalézající se v CHKO Broumovsko (Broumovské stěny, Adršpašsko-teplické skály, Ostaš Kočičí skály). Broumovsko spadá do geomorfologického celku Broumovské vrchoviny. Reliéf je velmi pestrý, charakterizován skalními městy i plochými kotlinami. Pro Broumovské stěny jsou charakteristické pseudokrasové jeskyně. V oblasti Broumovska převládají hnědé půdy.
Kvalita a význam:
Ptačí oblast byla navržena s ohledem na dva cílové druhy. Prvním z nich je výr velký (Bubo bubo), pro jehož výskyt splňuje převážná část terénů pískovcových skalních oblastí a také suťové a svahové lesy v údolích řeky Metuje a jejich přítoků. V Broumovské vrchovině dosáhla početnost výra maxima v období okolo r. 1995, odkdy je postupně zjišťován částečný ústup. Po r. 2000 se nepříznivý trend ještě prohloubil a některá tradiční hnízdiště jsou v současnosti opuštěná. Význačný pokles byl zaznamenán zejména na území nynější ptačí oblasti, kde stav poklesl více jak o třetinu na současných 7 – 8 párů. Hnízdiště jsou v území rozmístěna rovnoměrně, osídlen je zejména příkrý svah Broumovských stěn, Vernéřovická stráň, masív Ostaše s Hejdou a odlehlá místa Adršpašsko-teplických skal. Dalším druhem přílohy I je sokol stěhovavý (Falco peregrinus). V minulosti Broumovsko patřilo k jeho nejvýznačnějším hnízdním oblastem v rámci celé České republiky. Z posledních historických hlášení o výskytu a hnízdění sokolů lze za nejspolehlivější označit ta, která pocházejí z let 1947 až 1953, kdy zdejší populace mohla čítat 4 až 7 hnízdících párů. Poslední výskyt nehnízdících ptáků byl zaznamenán v roce 1968, poté sokoli z Broumovska, stejně jako z celého státního území, vymizeli. Opětovně se do oblasti vrátili po necelých třiceti letech a poprvé neúspěšně zahnízdili na jaře 1998. V letech 2000 až 2004 se početnost sokola na Broumovsku pozvolna zvyšovala na současné 3 – 4 páry. Během tohoto období bylo doloženo celkem 7 hnízd, která byla ve třech případech úspěšná. Na zbytky starých bukových porostů je vázán výskyt čápa černého (Ciconia nigra), datla černého (Dryocopus martius), holuba doupňáka (Columba oenas) a sýce rousného (Aegolius funereus), který však dává přednost menším bučinám nebo lokalitám s jednotlivými doupnými buky ve starých jehličnatých porostech. V místech, kde smrkové porosty a bory plošin mají etážovitý charakter s bohatým podrostem hnízdí kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a ve smíšených porostech včelojed lesní (Pernis apivorus). Na vysokých věžích severozápadní části Adršpašského skalního města žije poslední kolonie kavky obecné (Corvus monedula) v počtu do 15 párů. V zimě do skal velmi vzácně zaletuje i zedníček skalní (Tichodroma muraria).
Omezení:
zodpovědný orgán - Správa ochrany přírody - Správa CHKO Broumovsko tradiční lidské činnosti v oblasti: lesnictví myslivost turistika a rekreace horolezectví
Péče:
Rušení v období toku, hnízdění a vyvádění mláďat všech druhů ptáků hnízdících na skalách. Ničení či vybírání hnízd, nezákonný odchyt a odstřel zejména u výra velkého.
