Charakteristika lokality:
Území se nachází v jižních Čechách mezi obcemi Pěkná, Želnava, Horní Planá, Kájov, Chvalšiny, Ktiš, Křišťanov a Zbytiny. Částečně leží na území CHKO Šumava a ve vojenském újezdu Boletice.
Neživá příroda:
Boletice leží na převážně moldanubických horninách patřících k monotónní sérii (svorové ruly, pararuly až migmatity), dále ortorulách a pokročilých migmatitech. Uplatňuje se též paleozoické těleso hlubinných vyvřelin tonalitové řady – granodiority až diority. Území patří do celku Českokrumlovské vrchoviny, podcelek Boletická vrchovina. Nejvyšší vrchol Lysá (1228,3 m n. m.). Velké výškové rozdíly (Olšina 740 m n. m.). Východním směrem se terén snižuje až na 530 m n. m. Reliéf je tvořen řadou víceméně izolovaných vrchů se zarovnaným povrchem mezi nimi. Území budují především podzoly kambické, v menší míře kambizemě stagnické a dystrické v asociaci s pseudogleji. V nižších polohách gleje ze svahovin a nivních sedimentů.
Kvalita a význam:
Velmi významným fenoménem celé oblasti jsou plochy antropogenního bezlesí v různém stupni sekundární sukcese a na výcvikových plochách specificky ovlivněné vojenskou činností. Díky tomu je dnes oblast pestrou mozaikou různých stanovišť a přes svojí relativně vysokou nadmořskou výšku mnohé lokality vykazují poměrně vysokou druhovou pestrost ornitocenóz. Ptačí oblast byla vymezena s ohledem na ochrany pěti druhů, ale byl zde zaznamenán výskyt 16 dalších druhů přílohy I. Jedním z kritériových druhů je tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jehož populace v oblasti hojně využívá mozaiku stanovišť vzniklou na opuštěném sekundárním bezlesí a ovlivňovanou specifickou vojenskou činností a tvoří spolu s populací v hornovltavské kotlině jádro výskytu druhu v celých jižních a západních Čechách. V celé oblasti se vyskytuje jeřábek lesní (Bonasa bonasia), který obsazuje různá stanoviště: vyskytuje se i v klimaxových smrčinách, horských smíšených porostech, ale nejvyšší hustoty jsou v členitých územích, kde se prolíná les s bezlesím, zejména dlouhodobě neobhospodařovaným, v ekotonech na rozhraní smíšených porostů se zarůstajícím bezlesím, často na kontaktu s břehovými porosty kolem menších toků. Zejména preferuje mozaiky porostů olše šedé, lísky a jeřábu (potrava) s jehličnany (úkryt). Starší lesní komplexy obývá i kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Ve vazbě na vojenská cvičiště s přítomností silně narušovaných ploch bez vegetace (tankové cesty, taktická cvičiště) se zde hojněji vyskytuje skřivan lesní (Lullula arborea). Na vhodných stanovištích sekundárního bezlesí se rozptýleně po celé oblasti vyskytuje a hnízdí chřástal polní (Crex crex) a bekasina otavní (Gallinago gallinago) - 10-30 párů. Velmi početná je populace ťuhýka obecného (Lanius collurio) - 50-100 párů.
Omezení:
zodpovědný orgán - Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava tradiční lidské činnosti v oblasti: vojenská činnost - vojenský újezd lesnictví myslivost zemědělství
Péče:
Útlum vojenské činnosti na jiných lokalitách: zarůstání ploch a tím úbytek biotopů druhů vázaných na sekundární stanoviště závislé na vojenském výcviku (skřivan lesní, pěnice vlašská). Velkoplošné vyřezávání náletových dřevin, zejména břízy v lokalitách, kde zimují tetřívci. Pokračující vytváření smrkových monokultur a eliminace přirozených smíšených porostů (datlík tříprstý, kulíšek nejmenší). Výstavba lyžařského areálu.
