Doupovské hory

Ptačí oblast
Doupovské hory
Rozloha (ha): 63 116,7237
Datum prvního vyhlášení: 31.12.2004
Kód Natura 2000: CZ0411002

popu­lace čápa černého (Ciconia nigra), včelojeda lesního (Pernis apivorus), vyra velkého (Bubo hubo), motáka pochopa (Circus aeruginosus), chřastala polního (Crex crex), lelka lesního (Caprimulgus europaeus), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), pěnice vlašské (Sylvia nisoria), ťuhyka obecného (Lanius collurio) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy

Toto území spravuje

Charakteristika lokality: Navrhovaná oblast se nachází v západních Čechách, mezi obcemi Kláštěrec nad Ohří, Karlovy Vary, Čichalov a Krásný Dvůr. Území má okrouhlý tvar, na délku i na šířku přesahuje 28 km a prakticky se shoduje s geomorfologickým celkem Doupovské hory.
Neživá příroda: Největší český stratovulkán (1200 km2) vznikl v hlavní vulkanické fázi (svrchní eocén - spodní miocén, třetihory). V oblasti převládají vulkanoklastika – tufy, tufity, aglomeráty a lávové proudy tefritů a bazaltů. Celek Doupovské hory má strukturně denudační georeliéf hornatinného v okrajových částech vrchovinného rázu. Vzhledem k tomu, že se jedná o složenou sopku, velmi výrazně se uplatnily erozně denudační pochody, povrch je rozbrázděn svahovými údolími potoků. Největší rozlohu zaujímají hnědé půdy – kambizemě, především nasycené – eutrofní. Jedná se o jednotný horský celek, který vznikl rozčleněním mohutného třetihorního stratovulkánu. V západní a severní části území jsou strmé svahy se skalními výstupky, které vznikly zařezáním Ohře do podloží a krajina zde má ráz členité hornatiny. Jižní část území je plošší. Nejvyšším bodem je vrch Hradiště (934 m n. m.).
Kvalita a význam: Členitosti území a pestrosti jednotlivých biotopů odpovídá značná druhová pestrost vyskytujících se ptáků. Doupovské hory jsou hnízdištěm 148 ptačích druhů. Převládají zde druhy lesních a lučních společenstev. Oblast je navržena pro 11 druhů přílohy I, ale i některé z dalších 19 druhů přílohy I tu mají významné populace. Kromě kritériových druhů v oblasti hnízdí 19 dalších druhů přílohy I, např. tetřívek obecný (Tetrao tetrix) - 20-25 tokajících kohoutů, skřivan lesní (Lullula arborea) - 10-15 párů, sokol stěhovavý (Falco peregrinus) - 1-2 páry. Rákosové porosty rybníků obývá bukač velký (Botaurus stellaris) - 2-3 páry a na vlhkých loukách a prameništích hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago) - 20-40 párů.
Omezení:
Péče: Intenzivní pastva, sečení luk v nevhodnou dobu (chřástal polní). Zarůstání a zalesňování podmáčených luk (chřástal polní). Odvodňování mokrých luk a pramenišť (chřástal polní). Zarůstání stepních a lesostepních stanovišť trnitými křovinami (včelojed lesní, lelek lesní, pěnice vlašská, ťuhýk obecný). Zarůstání skalních stěn a bradel (výr velký). Nezákonný lov (včelojed lesní, výr velký).

Otevřít mapu

Předměty ochrany

a jejich biotopy

Druhy

Překryv s chráněným územím
Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení