Charakteristika lokality:
Navrhovaná oblast se nachází v západních Čechách, mezi obcemi Kláštěrec nad Ohří, Karlovy Vary, Čichalov a Krásný Dvůr. Území má okrouhlý tvar, na délku i na šířku přesahuje 28 km a prakticky se shoduje s geomorfologickým celkem Doupovské hory.
Neživá příroda:
Největší český stratovulkán (1200 km2) vznikl v hlavní vulkanické fázi (svrchní eocén - spodní miocén, třetihory). V oblasti převládají vulkanoklastika – tufy, tufity, aglomeráty a lávové proudy tefritů a bazaltů. Celek Doupovské hory má strukturně denudační georeliéf hornatinného v okrajových částech vrchovinného rázu. Vzhledem k tomu, že se jedná o složenou sopku, velmi výrazně se uplatnily erozně denudační pochody, povrch je rozbrázděn svahovými údolími potoků. Největší rozlohu zaujímají hnědé půdy – kambizemě, především nasycené – eutrofní. Jedná se o jednotný horský celek, který vznikl rozčleněním mohutného třetihorního stratovulkánu. V západní a severní části území jsou strmé svahy se skalními výstupky, které vznikly zařezáním Ohře do podloží a krajina zde má ráz členité hornatiny. Jižní část území je plošší. Nejvyšším bodem je vrch Hradiště (934 m n. m.).
Kvalita a význam:
Členitosti území a pestrosti jednotlivých biotopů odpovídá značná druhová pestrost vyskytujících se ptáků. Doupovské hory jsou hnízdištěm 148 ptačích druhů. Převládají zde druhy lesních a lučních společenstev. Oblast je navržena pro 11 druhů přílohy I, ale i některé z dalších 19 druhů přílohy I tu mají významné populace. Kromě kritériových druhů v oblasti hnízdí 19 dalších druhů přílohy I, např. tetřívek obecný (Tetrao tetrix) - 20-25 tokajících kohoutů, skřivan lesní (Lullula arborea) - 10-15 párů, sokol stěhovavý (Falco peregrinus) - 1-2 páry. Rákosové porosty rybníků obývá bukač velký (Botaurus stellaris) - 2-3 páry a na vlhkých loukách a prameništích hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago) - 20-40 párů.
Omezení:
Péče:
Intenzivní pastva, sečení luk v nevhodnou dobu (chřástal polní). Zarůstání a zalesňování podmáčených luk (chřástal polní). Odvodňování mokrých luk a pramenišť (chřástal polní). Zarůstání stepních a lesostepních stanovišť trnitými křovinami (včelojed lesní, lelek lesní, pěnice vlašská, ťuhýk obecný). Zarůstání skalních stěn a bradel (výr velký). Nezákonný lov (včelojed lesní, výr velký).
