Beskydy

Ptačí oblast
Beskydy
Rozloha (ha): 41 702,0373
Datum prvního vyhlášení: 31.12.2004
Kód Natura 2000: CZ0811022

popu­lace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy

Toto území spravuje

Charakteristika lokality: Území se nachází ve V části České republiky, na severní Moravě při státní hranici se Slovenskem a rozkládá se mezi obcemi Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Hostašovice, Morávka, Komorní Lhotka a Dolní Lomná. Ptačí oblast Beskydy pokrývá zhruba jednu třetinu severní části plochy CHKO Beskydy. Území je plošně rozsáhlé, na délku měří 51 km a na šířku 1,5-17 km.
Neživá příroda: Geologie: flyšové pásmo Západních Karpat, z paleogénu, případně z křídy, složení - převážně pískovce a jílovce, méně slepence, prachovce, slínovce, slíny a jíly. Typické znaky - rytmické střídání vrstev (gradační zvrstvení) a sesuvy (turbiditní proudy). Typický fenomén - štěrkonosné vodní toky, pseudokrasové jeskyně (beskydský pseudokras). Geomorfologicky náleží do podprovincie Vnější Západní Karpaty, biogeograficky do Karpatské podprovincie. Má charakter výrazně členité hornatiny velkými výškovými rozdíly mezi vrcholy a dny četných údolí, která území člení do několika výrazných horských skupin. Reliéf: členitá hornatina s hlavním hřebenem a řadou postranních údolí, průměrná nadmořská výška oblasti činí cca 750 m, nejvyšším vrcholem je Lysá hora s 1 324 m n. m., nejníže položená místa mají nadmořskou výšku kolem 370 m. Pedologie: v území převažují hnědé půdy bohaté v níže položených, výše kyselé a podzolové. Krajinná charakteristika: převážně hornatá a lesnatá krajina. Jde o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření.
Kvalita a význam: Převážně lesnímu charakteru oblasti (lesy pokrývají cca 90 % území) odpovídá skutečnost, že všech devět druhů přílohy I, pro které je ptačí oblast navržena, jsou lesní druhy, z nichž některé vyžadují pralesovitý charakter porostů. Nejvýznamnější z nich jsou strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotus) a puštík bělavý (Strix uralensis) s největšími populacemi v rámci České republiky. Početné a stabilní jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius) a lejska malého (Ficedula parva ) a kulíška nejmenšího (Galucidium passerinum). V minulosti Beskydy patřily k oblastem s nejvyššími počty tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v ČR. V rámci navržené ptačí oblasti byly známy desítky tokanišť a počty jedinců se odhadovaly na stovky. Současná populace představuje jen pouhý zlomek tohoto stavu, přesto stále dává naději uchování druhu i do budoucna za předpokladu, že budou rychle realizována potřebná opatření. Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) vyhledává hlavně klimaxové smrčiny pralesovitého charakteru v nejvyšších polohách, ale je schopen zahnízdit i ve smrkových monokulturách vyšších poloh. Z dalších druhů přílohy I pravidelně hnízdí včelojed lesní (Pernis apivorus), sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Na tahu i v hnízdním období bývá pozorován orel křiklavý (Aquila pomarina), takže nelze vyloučit jeho hnízdění, zvláště přihlédneme-li ke skutečnosti, že tento druh zde v minulosti pravidelně hnízdil. Hojný je lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Z významných lesních druhů, které nejsou uvedeny v příloze I, je místy početný holub doupňák (Columba oenas). Na imisních holinách v nejvyšších polohách hnízdí linduška horská (Anthus spinoletta). Po opětovném zalesnění holin druh postupně zmizí. Okraje holin obývá značná část populace kosa horského (Turdus torquatus), ale i po ztrátě těchto stanovišť zůstane pro druh dostatek vhodných stanovišť na okrajích horských luk a pastvin, při lesních pasekách a v rozvolněných porostech. Nejvýznamnějšími druhy otevřené krajiny jsou chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), ťuhýk obecný (Lanius collurio), cvrčilka zelená (Locustella naevia), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).
Omezení: zodpovědný orgán - Správa ochrany přírody - Správa CHKO Beskydy tradiční lidské činnosti v oblasti: lesnictví myslivost zemědělství turistika a rekreace zimní sporty
Péče: přeměna druhové a věkové skladby lesa - výsadba stejnověkých smrkových nebo bukových monokultur (jeřábek lesní, tetřev hlušec, kulíšek nejmenší, žluna šedá, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, lejsek malý) zvýšený turistický tlak včetně výstavby lanovek a rekreačních objektů, popř. nových turistických tras a komunikací

Otevřít mapu

Předměty ochrany

a jejich biotopy

Druhy

Překryv s chráněným územím
Aktuální správní řízení