Charakteristika lokality:
Navržené území se nachází v jižních Čechách při hranicích s Rakouskem a zhruba mezi obcemi Hojná Voda a Pohorská Ves. Území měří 16 km od JZ k SV a v nejširším místě (SZ-JV) 10 km.
Neživá příroda:
Geologickým podkladem oblasti jsou hlubinné vyvřeliny (např. žuly) centrálního moldanubického plutonu a přeměněné horniny (např. pararuly) jeho pláště. Území tvoří geomorfologické celky Novohradské hory (výrazná plochá kerná hornatina s až 300 m vysokými zlomovými svahy) a Novohradské podhůří (převážně málo členitá vrchovina s okrsky pahorkatin) s nejvyšším vrcholem Vysokou (1033,8 m n. m.). Jedná se o hornatinu protaženou sv.-jz. směrem s vodotečemi směřujícími především na SZ. Vyvinula se zde celá škála půd zahrnujících kambizemě dystrické a stagnické a podzoly kambické. Ve vrchovinných částech se mezi podzoly a silně kyselými hnědými půdami vyvinuly i kryptopodzoly.
Kvalita a význam:
Oblast je jednou z nejbohatších lokalit výskytu jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) v České republice. Více či méně vhodná stanoviště pro jeřábka se nacházejí rozptýleně po celém území ptačí oblasti. Jako nejvhodnější se jeví plochy ponechané samovolnému vývoji (NPR Žofínský prales, NPP Hojná Voda), lesy s nízkou intenzitou obhospodařování (některé suťové lesy) a lesy obhospodařované maloplošnými podrostními způsoby s vysokým podílem přirozené obnovy, která vytváří husté keřové patro. Zajímavé jsou též některé porosty kolem vodních toků či na zamokřených stanovištích a místa podléhající samovolné sukcesi na bývalé zemědělské půdě nebo drobné diskontinuity např. na hranicích lesních porostů. Datlík tříprstý, kromě Novohradských hor pravidelně hnízdící v Čechách jen na Šumavě a v Blanském lese, se vyskytuje především v porostech ponechaných samovolnému vývoji (NPR Žofínský prales, NPP Hojná Voda) a porostech, jejichž věk (výrazně) přesahuje 100 let (např. genové základny, porosty rezonančního dřeva, staré bukové porosty). Tyto plochy se vyskytují ostrůvkovitě v různých částech ptačí oblasti, celkově však nepřesahují ani 10 % výměry lesních porostů. Z druhů přílohy I v lesích navržené ptačí oblasti dále hnízdí čáp černý (Ciconia nigra) - 4-6 párů, kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) - 20-30 párů, sýc rousný (Aegolius funereus) 20-30 párů, žluna šedá (Picus canus) - 6-10 párů a datel černý (Dryocopus martius) - 30-40 párů, z druhů z Červeného seznamu ČR (neuvedených v příloze I) to jsou např. holub doupňák (Columba oenas) a kos horský (Turdus torquatus). V nedávné minulosti se v oblasti vyskytoval i tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a teoreticky stále existuje možnost jeho opětovného návratu (hlavní biotopy zůstaly zachovány, chybí však zdrojová populace). Prakticky všechny nelesní enklávy v navrhované ptačí oblasti jsou hnízdištěm chřástala polního (Crex crex). Nejvýznamnější z nich jsou lokality Pohoří, Příbrání a Rapotice.
Omezení:
zodpovědný orgán - Správa ochrany přírody - Správa CHKO Blanský les tradiční lidské činnosti v oblasti: lesnictví zemědělství myslivost rekreace a turistika
Péče:
Ohrožujícím faktorem by do budoucna mohly být nevhodné lesnické zásahy vedoucí ke zmenšení ploch starých porostů a ke změně druhové skladby a struktury porostů (např. úbytek podrostu) a také rozvoj turistiky.
