Charakteristika lokality:
Území se nachází v pohraniční oblasti severní Moravy mezi obcemi Heřmanovice, Vrbno pod Pradědem, Karlova Studánka, Rýmařov, Sobotín, Jeseník a Písečná. Navržená ptačí oblast se rozkládá v Hrubém Jeseníku a zaujímá přes 70 % území CHKO Jeseníky. Na délku měří 42 km a v nejširším místě 23 km.
Neživá příroda:
Hercynské pohoří Jesíky je tvořeno pruhy hornin protaženými SV-JZ, které jsou kyselé a živinami chudé ruly, svory, fylity. V okolí Jeseníku je i velký masív amfibolů. Území patří do krkonošsko-jesenické soustavy a Jesenické podsoustavy. Převážná část území leží v geomorfologickém celku Hrubý Jeseník, který se dále dělí na Keprnickou, Medvědskou a Pradědskou hornatinu. Reliéf má charakter velehornatiny. Horské hřbety dosahují průměrné výšky 1300 m, nejvyšší vrchol Praděd měří 1491m a zasahují do subalpínského stupně. Jsou masívní a oblé s hluboce zaříznutými údolími, horské hřbety mají zarovnaný povrch, na svazích vystupují skalní útvary a maloplošně jsou vytvořené i kary. V nižších polohách se vyvinula mozaika různě nasycených hnědých půd - kambizemí. V horských polohách se vyskytují horské podzoly. Území má horský ráz s úzkými rozvodnými částmi terénu a hlubokými údolími. Charakteristické jsou přímočaře probíhající svahy, široká sedla a velké spády toků.
Kvalita a význam:
Oblast byla vybrána pro dva hnízdící druhy přílohy I, jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a chřástala polního (Crex crex). Jeřábek se nejhojněji vyskytuje v rozsáhlých starých lesních porostech s bohatým patrem listnatých keřů a ekotony různých vývojových typů lesa. Bukové porosty hostí lejska malého (Ficedula parva), skalní útvary v kombinaci se starými a přestárlými lesními porosty jsou hlavními hnízdišti čápa černého (Ciconia nigra), výra velkého (Bubo bubo) a také krkavce velkého (Corvus corax). Do oblasti se po dlouhé době opět navrátil sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Na loukách a pastvinách v podhůří jsou charakteristickými druhy chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a řídce pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Dominantními druhy horského bezlesí jsou linduška horská (Anthus spinoletta) a linduška luční (Anthus pratensis). Běžně zde hnízdí bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a skřivan polní (Alauda arvensis), pravidelně několik párů bělořita šedého (Oenanthe oenanthe), omezeně a nepravidelně pěvuška podhorní (Prunella collaris).
Omezení:
Péče:
Intenzivní cestovní ruch. Kosení luk a pastva v hnízdním období: ničení hnízd a usmrcování mláďat, ničení stanovišť (chřástal polní).
