Charakteristika lokality:
Území se nachází v severních Čechách leží v Ralské pahorkatině mezi obcemi Jestřebí, Doksy, Bezděz, Ralsko a Provodín. Na délku zaujímá 20 km a v nejširším bodě má 8 km.
Neživá příroda:
Geologické podloží tvoří převážně svrchnokřídové kvádrové pískovce středního turonu až koniaku, méně slínovce a vápnité jílovce. Ty byly na několika místech proraženy třetihorními sopečnými horninami – neovulkanity (znělec, čedič). Významně jsou zastoupeny i organické sedimenty – rašeliny. Oblast patří do podcelku Zákupská pahorkatina s okrsky Cvikovská pahorkatina a Českolipská kotlina. Má pestrý strukturně denudační reliéf s rozsáhlými strukturně denudačními plošinami a zarovnanými povrchy. Pískovcová plošina rozbrázděná sítí kaňonovitých údolí, místy zárodky skalních měst a izolované skalní věže. Též vypreparované přívodní dráhy sopek. Převládají chudé a kyselé půdy – podzol arenický, kambizem arenická. Na čediči se vyvíjejí kambizemě eutrofní. V místech s vysokou hladinou podzemní vody se vyvinuly gleje a organozemě.
Kvalita a význam:
Českolipsko hostí jeden ze čtyř kvalifikujících se druhů přílohy I - jeřába popelavého (Grus grus). Je první oblastí v České republice, kde se jeřábi před více než dvaceti lety usadili. Druhým cílovým druhem je slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), jehož klíčovou lokalitou jsou rozlehlé rákosiny Novozámeckého rybníka. Jak ukázal podrobný průzkum v letech 2001 a 2002, Českolipsko obývá jedna z největších populací lelka lesního (Caprimulgus europaeus) v České republice. Lelky lze zastihnout na pasekách a otevřených plochách mladších výsadeb v borových lesích na píscích, v rozvolněných rašelinných borech a ve zrušeném vojenském výcvikovém prostoru. Klíčovou lokalitou je Vrchbělá, bývalá vojenská střelnice a tankodrom, kde hnízdí 40-55 párů lelků. Jde o bezlesí v různém stádiu sukcese, většinou bez podmáčení, s holými písčitými plochami, travinnými společenstvy, vřesovišti a náletovými porosty břízy a borovice. Při okrajích, lemovaných vzrostlým borovým lesem, rostou staré exempláře borovice lesní. Významnou lokalitou je také bývalé vojenské letiště u Hradčan, kde se vyskytují jak sušší stanoviště s porosty vřesu a rozptýlenými břízami, tak stanoviště podmáčená s vegetací tvořenou ostřicemi, břízami a olšemi. V tomto území a přilehlých rašelinných borech u Hradčanských rybníků hnízdí 6-10 párů lelků. Ptačí oblast je rovněž navržena pro skřivana lesního (Lullula arborea), pro něhož jsou zdejší borové lesy na písčitém podkladu a vřesoviště ideálním prostředím. Klíčovými lokalitami pro něho jsou rovněž Vrchbělá a Hradčanské letiště. Ornitologické průzkumy v navržené ptačí oblasti, zejména na Novozámeckém rybníku, mají více než stoletou tradici a množství zpráv umožňuje sledovat vývoj zdejší avifauny od konce 19. století do současnosti. V území hnízdí dalších 17 druhů přílohy I, například sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) – 35 párů v r. 2002, moták pochop (Circus aeruginosus) - 13-17 párů a také dva až tři páry orla mořského (Haliaeetus albicilla) střídají při hnízdění několik lokalit v lesích v blízkosti rybníků a řeky Ploučnice.
Omezení:
Péče:
Zarůstání otevřených ploch v sousedství mokřadů dřevinami a rákosem (jeřáb popelavý). Odvodňování rašelinných ploch pro zalesňování (jeřáb popelavý). Zarůstání otevřených ploch bývalých vojenských cvičišť a v prostoru letiště (lelek lesní, skřivan lesní). Těžba písku (lelek lesní, skřivan lesní).
