Nádrž vodního díla Nechranice

Charakteristika lokality: Lokalita se nachází v severozápadních Čechách, Z od obce Nechranice. Navrhované území zaujímá pouze vodní plochu nádrže, která má 5,2 km na délku a 3 km v nejširší části.

Neživá příroda: V oblasti se vyskytují uloženiny třetihorní Žatecké a Chomutovsko-teplické pánve jako součástí Mostecké pánve. Neogenní sladkovodní až brakické uloženiny jsou tvořeny jíly a jílovitými písky, na sz. části území se uplatňují i čedičové a trachytické sopečné horniny patřící k souboru Českého středohoří. Území je tvořeno okrskem Čeradické plošiny jako součásti Žatecké pánve a okrskem Březenské pánve jako součásti Chomutovsko-teplické pánve obě patří do celku Mostecké pánve. Území je výrazně antropicky přeměněno a je tvořeno převážně vodní plochou vodní nádrže Nechranice. Převažují zde nivní půdy a gleje.

Kvalita a význam: Ornitologický význam Nechranické přehrady je dán velikostí její vodní plochy a jejím příhodným umístěním na tahové trase vodních ptáků ze severní Evropy.  Celá vodní plocha po celou zimu většinou nezamrzá, a proto je vhodným místem nejen pro protahující, ale pro zimující vodní ptáky, což je podpořeno existencí navazujících vhodných pastevních ploch na jejím okraji. Význam lokality jako tahové zastávky a zimoviště vodních ptáků je v kontextu ČR značný. Kromě husy polní (Anser fabalis) využívají vodní plochu Nechranické přehrady k zimování a na tahu ve větších počtech i další druhy: potápka roháč (Podiceps cristatus), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), kachna divoká (Anas platyrhynchos), hohol severní (Bucephala clangula), morčák velký (Mergus merganser), morčák malý (Mergus albellus), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), husa běločelá (Anser albifrons), lyska černá (Fulica atra), racek stříbřitý/bělohlavý/středomořský (Larus argentatus/cachinanans/michaelis), racek bouřní (Larus canus) a racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus). Jednotlivě a v pár kusech (1-10) jsou tu každoročně zaznamenávány druhy jako je potáplice severní (Gavia artica), potáplice malá (Gavia stellata), potápka rudokrká (Podiceps grisegena), potápka žlutorohá (Podiceps auritus), morčák prostřední (Mergus serrator), polák kalholka (Aythya marila), racek žlutonohý (Larus fuscus), racek černohlavý (Ichthyaetus melanocephalus), orel mořský (Haliaeetus albicilla), orlovec říční (Pandion haliaetus) a mnoho dalších. Obnažené kamenité a písčité břehy při snížené vodní hladině využívají při podzimním tahu bahňáci a ve větším množství zejména druhy jako je jespák obecný (Calidris alpina), jespák bojovný (Philomachus pugnax), kulík písečný (Charadrius hiaticula), kulík říční (Charadrius dubius), koliha velká (Numenius arquatta), vodouš šedý (Tringa nebularia), vodouš kropenatý (Tringa ochropus) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Každoročně je tu i zaznamenáváno několik jedinců kameňáčka pestrého (Arenaria interpres) a jespáka písečného (Calidris alba). V porostech a na březích nádrže se zastavují na tahu i pěvci např. konipasi, lindušky a mnoho dalších. Z pohledu hnízdění vodních druhů ptáků není vodní nádrž Nechranice příliš významná, především z důvodu absence litorálních porostů. Jediným významnějším druhem s hnízdním výskytem je ledňáček říční (Alcedo atthis).

Omezení:

Péče: Ohrožení: Rušení rekreační činností: lov ryb z loděk, jachting a surfing v pozdně podzimních termínech, někdy i v zimním období. Rušení lovem: lov vodních ptáků z loděk, lov husí z břehu při ranním rozletu a ve večerních hodinách.