Flóra:
Z mykofloristického hlediska se jedná o typickou mykoflóru horských acidofilních bučin s řadou vzácnějších dřevních druhů hub, vázaných svou existencí především na mizející jedli. Ze vzácnějších druhů zde byla nalezena např. šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora), která u nás roste poměrně vzácně na dřevě jehličnanů v podhorských a horských oblastech, dále bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica), ktré se vyskytuje na živých, pak mrtvých kořenech, bázích kmenů nebo pařezech jehličnanů (saproparazit) a korálovec jedlový (Hericium coralloides) svou existencí je vázaný na výskyt mohutných starých jedlí a smrků, na jejichž kmenech fruktifikuje.
Fauna:
Lesní porosty jsou útočištěm řady ohrožených a vzácných druhů živočichů náročných na klid. Na území rezervace byly provedeny podrobnější zoologické průzkumy motýlů (Lepidoptera) a ptáků. Doposud zde bylo zjištěno 284 druhů motýlů z 29 čeledí, lze však předpokládat, že celkový počet bude několikanásobně vyšší. K významné skupině motýlů, kteří jsou vázáni na přírodě blízké bučiny s jehličnany, se řadí saproxylické druhy, jejichž housenky se vyvíjejí převážně na odumřelém dřevě stromů napadených dřevokaznými houbami. K pozoruhodným druhům zde patří především vzácní moli Archinemapogon yildizae a Nemapogon nigralbella. Další významnou skupinou jsou plochušky (několik druhů z čeledí Depressariidae, Oecophoridae a Amphisbatidae). Druhy svým vývojem vázané na jedli a smrk reprezentují např. bourovec měsíčitý (Cosmotriche lobulina), různorožec jedlový (Deileptenia ribeata), běloskvrnka smrková (Panthea coenobita) a vzácná píďalka jedlová (Thera stragulata). K typickým zástupcům horských bučin patří např. martináček bukový (Aglia tau), srpokřídlec bukový (Watsonalla cultraria), šedovníček sudetský (Eudonia sudetica), lišejníkovec žlutokrajný (Eilema depressa), píďalky kropenatec vrbový (Plagodis pulveraria), různorožec černopásý (Alcis bastelbergeri), píďalka zakouřená (Lampropteryx suffumata) a píďalka lípová (Chloroclysta siterata), můra pestroskvrnka ozdobná (Polymixis gemmea), na světlinách pak vzácná píďalka žlutohlavá (Ecliptopera capitata) a píďalka síťkovaná (Eustroma reticulata), jejichž housenky žijí na netýkavkách.Vhodné podmínky ke hnízdění tady nachází řada ohrožených a vzácných druhů ptáků, celkem jich zde bylo pozorováno přes 60. Populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia) dosahuje v masivu Smrku nejvyšší početnosti v celé CHKO Beskydy, z dalších významných druhů zde žijí např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata), sýc rousný (Aegolius funereus), puštík bělavý (Strix uralensis), ostříž lesní (Falco subbuteo) a krahujec obecný (Accipiter nisus). Na přeletu byl pozorován také čáp černý (Ciconia nigra), v nedaleké PR Smrk a blízkém okolí byl zaznamenám výskyt kriticky ohroženého tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) na jedné z posledních recentních lokalit v Beskydech. Oblast Smrku je součástí trvalého biotopu rysa ostrovida (Lynx lynx) a přitahuje další velké šelmy, které do Beskyd přecházejí ze Slovenských hor. Několikrát zde byl zjištěn medvěd hnědý (Ursus arctos) a v lesích na jižním úpatí byly pozorovány stopy vlka (Canis lupus). Z běžné lovné zvěře se vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus) a srnec obecný (Capreolus capreolus).
Neživá příroda:
Geologický podklad území je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky vnějších flyšových příkrovů západních Karpat. Nejvíce jsou zastoupeny sedimenty středního oddílu godulských vrstev (stáří apt-turon) tvořené hrubě rytmickým flyšem s mocnými lavicemi glaukonitických pískovců. Půdní pokryv tvoří mělké hnědé lesní půdy.
