Rostliny:
V současné době pokrývají území luční porosty s rozptýlenými náletovými dřevinami (borovice, smrk, bříza, vrba popelavá). Rostlinná společenstva jsou druhově pestrá a bohatá, ale spíše přechodného nevyhraněného charakteru. Prolínají se zde na malé ploše prvky mokřadní, mezofilní a subtermofilní, acidofyty i druhy těžkých bazických půd.Největší část území zaujímají střídavě vlhké bezkolencové louky. Z typických druhů zde roste tolije bahenní (Parnassia palustris), bukvice lékařská (Betonica officinalis), ostřice stinná (Carex umbrosa), ocún jesenní (Colchicum autumnale), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), čertkus luční (Succisa pratensis), kriticky ohrožený hořeček drsný Sturmův (Gentinanella obtusifolia ssp. sturmiana), silně ohrožený hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a vstavač kukačka (Orchis morio).Z bazálních druhů zde roste tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), kostřava červená (Festuca rubra), ostřice prosová (Carex panicea), o. obecná (C. nigra), svízel severní (Galium boreale), třeslice prostřední (Briza media), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), vítod obecnný (Polygala vulgaris), řebříček bertrám (Achillea ptarmica) a mochna nátržník (Potentilla erecta).Sušší, vyvýšené plošky např. na místech krtin a lučních mravenišť osídlují druhy jako len počistivý (Linum catharticum), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), smilka tuhá (Nardus stricta), hvozdík kartouzek (Dianthus deltoides), snělek jehlancový (Danthonia decumbens), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga).Podél stružek a na jiných vlhčích místech dominuje ostřice třestlicovitá (Carex brizoides), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).Významně zastoupeným typem jsou i rašelinné louky. Vyskytují se v konkávních tvarech reliéfu a kolem pramenišť. Dominantním druhem je ostřice odchylná (Carex appropinquata), dále zde rostou mochna bahenní (Potentilla palustris), violka bahenní (Viola palustris), ostřice rusá (Carex flava), o. prosová (C. panicea), o. obecná (C. nigra), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. širolistý (E. latifolium). Mezi dominantní mechorosty patří rašeliník Warnstorfův (Sphagnum warnstorfii), r. oblý (S. teres), vlasolitec vlhkomilný (Tomenthypnum nitens), klamonožka bahenní (Aulacomnium palustre).
Živočichové:
V území se vyskytoval kriticky ohrožený motýl hnědásek chrastavcový, jehož výskyt zde však nebyl v posledních letech potvrzen. Z dalších druhů motýlů se objevují batolec duhový (Apatura iris), otakárek fenyklový (Papilio machaon), hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) nebo babočka osiková (Nymphalis antiopa). Poměrne bohatou herpetofaunu tvoří ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). V navzujícím lesním komplexu hnízdí krahujec obecný (Accipiter nisus).
Neživá příroda:
Geologickým podkladem území jsou karbonské granity až granodiority, z části překryté větší vrstvou kvartérního písčitého až hlinitopísčitého sedimentu.
Péče:
Luční společenstva jsou obhospodařována pravidelnou pastvou ovcí nebo koz, ruční sečí případně sečí pomocí lehké mechanizace. Zásahy je třeba doplňovat o vláčení a výhrab stařiny, odumřelé biomasy a mechorostů. Na podporu populací hořečků a uchycování jejich semen je třeba zajišťovat také rozrušování travního drnu. S ohledem na potenciální výskyt hnědáska chrastavcového je vhodné posilovat populace čertkusu lučního vhodnou sečí, případně výsevem.
