Čerňavina

Flóra: Zbytky květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion přecházejí v acidofilní buciny a v jedliny svazu Luzulo-Fagion. Podél vlhkých roklí jsou vyvinuta spolecenstva suťo­vých a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion. Hlavní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), mnohde s roz- volněným korunovým zápojem. Na vhodných místech — přede­vším v okolí pramenišť a na sutích — se k němu přidává ja­vor klen (Acer pseudoplatanus), který zde dorůstá značných rozměrů. Jednotlivé stromy rostou ve velkých rozestupech a vytvářejí rozložité koruny, ves­měs jsou oznaěeny jako výběrové stromy. Do nadúrovně, hlavně v západní a východní cásti, vý­razně zasahuje smrk ztepilý (Pi­cea abies), mnohdy se znakem horského ekotypu — úzkou kuže­lovitou hluboce zavětvenou ko­runou. Vedle smrku ojediněle najdeme jedli bělokorou (Abies alba).Na úživnějších stanovištích lze v podrostu nalézt kycelnici žláz- natou (Dentaria glandulosa), k. cibulkonosnou (D. bulbifera), svízel vonný (Galium odora- tum), sasanku hajní (Anemo- noides nemorosa), vraní oko ětyřlisté (Paris quadrifolia), viol­ku lesní (Viola reichenbachiana) aj. Na kyselejších půdách rostou napfi. pstroěek dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), borůvka cerná (Vaccinium myrtillus) a metliěka křivolaká (Avenella flexuosa). Kolem pra­menišť a strží roste např. řeřišnice hořká (Cardamine amara), devětsil bílý (Petasites albus), kopřiva dvoudomá (Urtica dio­ica), kakost smrdutý (Geranium robertianum), méně hojně kap­radina lalocnatá (Polystichum aculeatum). Ve vyšších polohách, v místech rozvolněného, dříve pastevního lesa je možno nalézt nápadný hořec tolitovitý (Genti­ana asclepiadea) a kýchavici bí­lou Lobelovu (Veratrum album subsp. lobelianum). Starší buky hojně porůstá dřevokazná houba troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius).

Fauna: V okolí prame­nišť žije mlok skvrnitý (Sala­mandra salamandra). Na svět­linách ve vrcholové cásti byli pozor ováni ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obec­ná (Vipera berus) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Na pralesovitý porost je vázáno mnoho druhů ptáků — datlík tfiíprstý (Picoides tridactylus), straka- poud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datel černý (Dryoco- pus martius), čáp černý (Ci- conia nigra), holub doupnák (Columba oenas), kos horský (Turdus torquatus), jeřábek les­ní (Bonasa bonasia) aj. Vhodné podmínky v horských lesích masívu Ostrého nachází rys ostrovid (Lynx lynx) a v devadesátých letech byl zjištěn také vlk (Canis lupus). Občas je zazna­menán medvěd hnédý (Ursus arctos). V roce 1982 byl ve vr­cholové části Ostrého jeden med­věd zabit pytláky, což připomíná kamenný pomníček umístěný na vrcholu v borůvčí a popis lovu tohoto medvěda v myslivecké li­teratuře.

Neživá příroda: PR leží na vr­cholu a příkrých svazích kóty Ostrý (1044,4 m n. m.) v Ro- pické rozsoše. Převažují prudké svahy v severní cásti s hluboce zaříznutým korytem štěrkonos- ného potoka. Podloží tvoří svrch­ní a střední oddíl godulských vrstev. Mělké kambizemě pře­cházejí ve vyssích polohách v podzoly.