Velký Polom

Flóra: Mozaika mnoh­de nevyhraněných a druhotných společenstev. Hlavními dřevinami jsou smrk ztepilý (Picea abi­es) a buk lesní (Fagus sylvatica), méně hojná je jedle bělokorá (Abies alba) a javor klen (Acer pseudoplatanus). V podrostu lze nalézt např. papratku samičí (Athyrium filix-femina), p. hor­skou (A. distentifolium), kap­raď samce (Dryopteris filixmas), kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), violku dvoukvětou (Viola biflora), čí­pek objímavý (Streptopus amplexifolius), biku lesní (Luzula sylvatica), děvětsil bílý (Petasites albus), kyčelnici žláznatou (Dentaria glandulosa), podbělici alpskou (Homogyne alpi­na), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), mléčivec alpský (Cicerbita alpina) a sví­zel vonný (Galium odoratum).

Fauna: V prameništích a mokřinách u potoků jsou vhodné podmínky pro mloka skvrnitého (Salamandra sala­mandra), kuňku žlutobřichou (Bombina variegata) a čolka horského (Triturus alpestris). Prales ovité porosty se starými doupnými stromy obývají datlík tříprstý (Picoides tridactylus), datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), čáp černý (Ciconia ni­gra) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Tato oblast je jedním z mála beskydských území, kde jsou doposud občas pozorováni kromě slepic i kohouti tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). V po­sledních letech v území pravidel­ně žijí vlk (Canis lupus), med­věd hnědý (Ursus arctos) a rys ostrovid (Lynx lynx). 

Neživá příroda: Příkrý severní svah Velkého Polomu je velmi členitý zvlněný úpady a pra­mennými mísami přítoku Lom­né. Istebňanské vrstvy godulského flyše jsou překryty kvartérními kamenitohlinitými až kameni­tými deluvii. Na severní hraně svahu se nacházejí drobné skal­ní mrazové sruby. K severu vy­bíhající rozsochou Úplazu je svah rozčleněn na pramennou oblast dvou potoků (Jestřábího potoka a Úplazu). Půdní po­kryv tvoří podzol.