Flóra:
Na území se vyskytují acidofilní bučiny s chudým podrostem, např. třtinou rákosovitou, šťavelem kyselým a brusnicí borůvkou. V otevřené suti, která tvoří kamenné proudy, se vyskytují skupiny zakrslým dřevin s pokroucenými kmeny, např. buk lesní, smrk ztepilý a jeřáb ptačí. Bohatě jsou pak zastoupena společenstva mechorostů a lišejníků, vyskytuje se zde i diagnostický druh suťových lesů bukovník kapraďovitý. V části rezervace jsou smrčiny s mohutnými buky a jejich torzy. Na buližníkových skalách rostou řídké smrkové porosty s břízou.
Fauna:
Navzdory chudému stanovišti jsou zde četné kolonie mravenců, kteří si staví z jehličí a větviček vysoké osamělé kupy. Z obratlovců zde žije např. mlok skvrnitý s typicky černě zbarveným tělem se žlutými skvrnami nebo pruhy.
Neživá příroda:
Většinu plochy tvoří prekambrické silicity (buližníky), které místy vytvářejí skalnatý hřeben se sutěmi a obnaženými skalkami. Jednoduché geomorfologické a geologické stavbě odpovídají i střídmé půdní poměry. Patrné jsou pozůstatky po těžbě železné rudy probíhající od 18. století do poloviny 19. století.
Omezení:
Jedná se o lesní přírodní rezervaci, kde není v současné době pohyb návštěvníků omezen, vzhledem k terénu a nepřítomnosti značených tras či zpevněných cest se však i v současné době rekreační využití lokality omezuje na méně intenzivní pěší turistiku.
Péče:
Pro zlepšení druhové, strukturní a věkové diverzity porostů je žádoucí podporovat přirozenou obnovu a zmlazení listnáčů. Společně se zvýšením zastoupení jedle je tak cílem postupná přeměna smrkových monokultur na druhově přirozenější porosty, které by bylo možné výhledově ponechat samovolnému vývoji.
