Flóra:
Rašeliniště s četnými prameništi s ostřicomechovými společenstvy (Caricion lasiocarpae, Rhynchosporion albae) bylo v minulosti několikrát poškozeno snahami o jeho odvodnění. Je protkáno sítí dodnes zčásti funkčních mělkých stok a stružek, které jsou již vyplněny vegetací. Lokalita je z velké části porostlá řídkými nálety břízy bělokoré (Betula pendula), vrb a borovice lesní (Pinus sylvestris). Východní a západní plochy rezervace tvoří louky, z nichž jen část je dodnes obhospodařována. Pod Zlatou stokou se vytváří porost olše lepkavé (Alnus glutinosa), lemovaný směrem do neobhospodařovaných luk porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Nejcennější jsou prameniště v počátečních fázích rašelinění s hrotnosemenkou bílou(Rhynchospora alba), rosnatkou dlouholistou (Drosera anglica) a r. okrouhlolistou (D. rotundifolia). Obě rosnatky zde někdy vytvářejí křížence D. xobovata. Na odtocích z pramenišť nebo ve zvodnělých struhách jsou porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata) a o. dvoudomé (C. dioica), bublinatky menší (Utricularia minor) a vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata). V porostech suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) se vzácně objevuje i suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile), třtina nachová(Calamagrostis purpurea) a suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum). Na zpevněných nezarostlých místech rašeliniště se vyskytuje zábělník bahenní (Comarum palustre), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora) a smldník bahenní (Peucedanum palustre), na zrašelinělých loukách bezkolenec modrý (Molinia caerulea agg.), ostřice prosová (Carex panicea), čertkus luční (Succisa pratensis) a pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris). Vachta trojlistá, foto Ing. Josef Hlásek
Fauna:
Vzhledem k charakteru stanoviště je pravděpodobný výskyt chladnomilných druhů rašelinišť. Na porostech tavolníků je běžný bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis). Vzhledem k malé rozloze a charakteru stanoviště se vyskytují běžné druhy obratlovců okolních biotopů.Kozák oříškový, foto Ing. Josef Hlásek
Neživá příroda:
Různobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce klikovského souvrství (svrchní křída - santon) jsou překryty kvartérním pokryvem slatinné rašeliny s pramennými vývěry podzemní vody hlubinného oběhu (artézské vody) na dislokacích křídových a terciérních sedimentů. Neogenní jíly a písky domanínského souvrství vycházejí na povrch západně a jižně v nevelké vzdálenosti od lokality. Rosnatka anglická, foto Ing. Josef Hlásek
Omezení:
Území není přístupné veřejnosti.
Péče:
Část území byla v minulosti využívána jako kosené louky, dnes dochází k jeho postupnému zarůstání náletovými dřevinami. V rámci řízené péče je část luk udržována kosením.
