Dunajovické kopce

Porosty nízkých xerofilních křovin s mandloní nízkou (Prunus tenella), třešní křovitou (Prunus fruticosa) a růží bedrníkolistou (Rosa spinosissima); porosty krátkostébelných trávníků tvořených společenstvy panonských sprašových stepních trávníků a širokolistých suchých trávníků; vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů mandloň nízká (Prunus tenella), pelyněk Pančicův (Artemisia pancicii), katrán tatarský (Crambe tataria) a srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia), včetně jejich biotopů; vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhu kudlanka nábožná (Mantis religiosa), včetně jejich biotopů

Ostrůvek v moři polí a vinicNa dohled od hranic s Rakouskem probíhá od severu na jih přes katastrální území čtyř vinařských vesnic hřbet pokrytý stepí a porosty křovin. Nejen jedinečný pohled na Pálavu je lákadlem téměř devadesát hektarů velkého liduprázdného území. Oko ojedinělého návštěvníka upoutá Velká Slunná zterasovaná v druhé polovině 20. století, statný osamělý topol na vrcholu Růžové hory, ale i výhled do všech směrů odkudkoliv z hřebene kopců.K příjemnému odpočinku už stačí se jen posadit do trávy a zahledět i zaposlouchat se. Obklopeny vinicemi zůstávají totiž Dunajovické kopce místem pro život velkého množství rostlin a živočichů. Přes blízkost Pálavy zde některé tamní druhy chybí. Jiné naopak doplňují to, čeho se Pálavě nedostává, a ucelují přehlídku bohatství jihomoravských stepí.Všechny barvyV průběhu roku je zde možné potkat nejméně 380 druhů cévnatých rostlin. Z hlediska soustavy Natura 2000 je významný výskyt srpice karbincolisté (Serratula lycopifolia). Místní specialitou je několik druhů, které jinde v ČR přežívají už jen na pouhých dvou či třech posledních místech. Právě zde mají svou početně či plošně nejvýznamnější lokalitu. Na počátku jara se mnoho míst zbarví do růžova, to když vykvetou jemné mandloně nízké (Prunus tenella) s mírným náskokem před stromovitými mandloněmi zbytku sadu na úpatí Velké Slunné. V té době se na svazích objeví také bíle kvetoucí katrány tatarské (Crambe tataria) z dálky budící dojem pasoucího se stáda ovcí. Část rostliny viditelná nad zemí je však pouhým zlomkem celkové velikosti katránu, jehož kořenový systém je opravdu úctyhodný. Než se lodyhy katránu se zralými semeny oddělí a rozkutálí se jako správní stepní běžci, změní se Dunajovické kopce doslova v kvetoucí koberec.Rozsáhlé světle modré plochy vytvoří v červnu len chlupatý pravý (Linum hirsutum subsp. hirsutum) a svahy kopců ozdobí ve větru vlající kvetoucí trávy vč. kavylů sličných (Stipa pulcherrima). Všemi barvami hrající Liščí kopec, botanicky nejcennější nejjižní část území, je v současnosti mimo jiné nejbohatší lokalitou pelyňku Pančićova (Artemisia pancicii), který je díky velmi teplému a suchému počasí posledních let viditelně spokojený - po dlouhé době opět kvete a utěšeně se rozrůstá do svého okolí. S blížícím se koncem léta vše nahradí všudypřítomná kombinace okrových travin, fialkové hvězdnice chlumní (Aster amellus), červených šípků a rubínových hlohů v moři podzimem vybarvených vinic. A tak je zde celosezónní pestrá nabídka celé škály barev.Vlhy a kalousiRozmanité kouty tohoto chráněného území obývá řada ohrožených drobných i větších živočichů. Z entomologického hlediska jde o cennou lokalitu, na niž se však některé druhy bezobratlých díky izolovanosti území nestihly vrátit. Jejich opětovný výskyt, který je ale spíše otázkou času, již netrpělivě očekáváme. Některé druhy by také bylo možné reintrodukovat. Na okusovaných hlozích (Crataegus sp.) se vyvíjí „naturový“ motýl bourovec trnkový (Eriogaster catax). Na křovinné formace je vázána celá řada zajímavých teplomilných xylofágů, např. krasec (Anthaxia olympica) další jako vzácný tesařík (Obriopsis bicolor). Opravdu zajímavé výsledky přinesl arachnologický průzkum lokality. Také pro zástupce z řad ptáků jako krutihlav obecný (Jynx torquilla) i dudek chocholatý (Upupa epops) je území příjemným zpestřením v lánech zemědělské půdy. Milé volání hejna vlh pestrých (Merops apiaster) už na těchto kopcích neodmyslitelně patří k horkým letním dnům. Jejich odlet na jih předznamenává návštěvu několik jedinců kalouse pustovky (Asio flammeus), kteří zde naopak zimují na neobhospodařovaných plochách v okolí Velké Slunné. Ze savců byly dříve zaznamenáni oblíbení sysli obecní (Citellus citellus) i tchoř stepní (Mustela eversmannii).Stopy dávných obyvatelNa každém kroku lze vnímat známky činnosti obyvatel, kteří kdysi obdělávali svá pole, sady, vinice a pastviny. Od těžce budovaných teras, které měly ulehčit hospodaření na příliš strmých svazích, přes zemníky, navršené hromádky kamení a cesty až po dožívající ovocné stromy a jejich poeticky působící torza. Sledování těchto stop je i v dnešní době provázeno zvláštním pocitem. Stejně tak zastavení se u zbývající části klasicistního kamenného kříže z roku 1801 na návrší Rochusberg. Na tomto místě byla na samém konci 17. století místními vybudována kaple Sv. Rocha jako poděkování za ochranu před morovou epidemií roku 1680. Kaple byla bohužel o cca 100 let později zničena. Místní ji brzy poté nahradili alespoň kovovým křížem na kamenném podstavci, z něhož se doposud zachovalo už jen torzo. To v září 2016 doplnila skupina drobných sakrálních prvků, které jsou realizací vítězného projektu studentských prací a velmi přirozeně podpořily kouzlo dříve poutního místa.Jednou z mnoha činností, která v minulosti bránila návratu lesa, byla pastva. Ani v dnešní době není vzácné potkat na kopcích při procházce stádo ovcí a koz v ohradě, nebo vedené pastevcem a psem. Z ekonomických důvodů je třeba pastvu v chráněných územích finančně dotovat. Aby byla opečovávaná plocha dostatečná, jde s ohledem na velikost Dunajovických kopců o značné finančí prostředky. AOPK ČR podalo žádost na rozsáhlý projekt z Operačního programu Životní prostředí, který by měl během následujcících šesti let pomoci navrátit místu jeho stepní charakter. Pokud se vše podaří, může být tato změna impulsem k návratu některých druhů jako je sysel. Prozatím jej supluje introdukovaný králík divoký, jehož populaci se velmi daří, i když není původním druhem.Tzv. zelené seno z Dunajovických kopců se v roce 2015 stalo základem pro obnovu druhové bohatosti zatravněných ploch v majetku společnosti RWE v rámci jejich projektu. Možná bude tato snaha inspirací také pro jiné vlastníky větších travnatých ploch, aby rostliny dostaly šanci se alespoň částečně vracet do míst odkud zmizely.Co památku ohrožujeNebezpečím pro zdejší stepní společenstva je jako všude jinde ztráta extenzivních hospodářů. Přetrhání vazeb původních majitelů s jejich půdou je nevratné. Současné generace, potomci obyvatel z jiných částí země, kteří po válce dosídlili pohraničí, se zatím jen váhavě snaží najít způsob jak a kde vlastně navázat. Zvuk jména lokálních producentů (ovoce, víno, med, sýry, maso…) je ale postupem času čím dál hlasitější. Doufejme, že se objeví patrioté a že péče o své okolí se pro místní stane když ne prestižní záležitostí, tak alespoň ceněnou a ekonomicky udržitelnou.Invazní druhy jsou také naprosto nežádoucí, třebaže některé byly zavlečeny úmyslně (akát, topinambur). Jiné se rozmáhají i bez pozvání. Na potlačení jejich šíření jsou vynakládány nemalé prostředky, výsledek je naštěstí již znát.Martina Brodská ústřední seznam ochrany přírodyhttp://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1454plán péče o NPP Dunajovické kopcePP_NPP_Dunajovicke_kopce_2020-2019_schvaleny_cely.pdf