Flóra:
Na stanovišti smrkové bučin (Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae) převažují lesní porosty typů kamenité smrkové bučiny a kyselé smrkové bučiny metlicové, v nichž je vedle smrku ztepilého výrazně zastoupen buk lesní. Na humusem obohacených balvanitých svazích s fragmenty skeletové jedlové bučiny a podmáčené smrkové bučiny papratkové je vtroušena jedle bělokorá, javor klen a ojediněle i jilm horský. Na skalách se zachoval fragment reliktního boru svazu Dicrano-Pinion sylvestris, se zakrslou borovicí lesní, břízou bělokorou a jeřábem ptačím. Chudý oligotrofní lesní podrost tvoří zejména borůvka, šťavel kyselý, metlička křivolaká, jeřábník zední, vrbka úzkolistá, kapraď osténkatá, k. samec aj. Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků Parmelia saxatilis, Cladonia rangiferina, Acarospora fuscata a mechorostů mj. Andreaea rothii, Cynodontium polycarpon, Paraleucobryum longifolium.
Fauna:
Rezervace hostí řadu bezobratlích mj. střevlíky Carabus linnei, Cychrus caraboides, Pterostichus niger, pavoukovce Ischyropsalis hellwigi, Paranemastoma quadripunctatum aj. Dále se zde vyskytuje ropucha obecná, ještěrka živorodá a slepýš křehký. V lesním porostu hnízdí mj. datel černý, sýc rousný, holub doupňák, ořešník kropenatý a krkavec velký. Žije zde rejsek obecný, r. malý, kuna lesní, jezevec lesní a další druhy savců.
Neživá příroda:
Skalní útvar v zakončení hřbetu Borovského lesa nad Milovskou kotlinou řeky Svratky je tvořen migmatizovanými a granitizovanými rulami svrateckého krystalinika. Mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách byly vypreparovány tři mohutné skalní bloky, nazývané Čtyřpaličatá skála, Děvín a Tvrz, na něž navazuje nižší skalní hřeben Opomenutá. Čtyřpaličatá skála dosahuje délku 50 m, výšku stěny až 33 m, a podle puklin jsou na jejím vrcholu zformovány čtyři výrazné bloky – lidově „Palice“. Skalní stěny jsou zvětráváním modelovány drobnými prohlubněmi (voštinami) a na temeni jsou vytvořeny charakteristické skalní mísy. Pod skalními stěnami jsou odlámané suťové haldy, pokračující dále na svazích balvanovým proudem a kongeliflukčními balvanitými pokryvy. Na nich jsou vytvořeny mělké ochrické půdy, přecházející na bázích svahů v minerálně chudé a kyselé kambizemě.
