Flóra:
Rozsáhlé ostrovy a poloostrovy nepravidelných tvarů pokrývají společenstva rákosin stojatých vod (Phragmition communis), tvořené téměř výlučně plovoucím zblochanem vodním (Glyceria maxima). Občas se na jejich obvodech vyskytuje orobinec širolistý (Typha latifolia) a úzkolistý (T. angustifolia) nebo kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Jen místy, jako například u hráze s rybníkem Pěšák, jsou samostatné porosty rákosu obecného (Phragmites australis) a vrbin. Směrem na východ k lesnímu komplexu přechází zblochanové plochy plynule do pásma vysokých ostřic (Caricion gracilis, Caricion rostratae) s ostřicí štíhlou (Carex gracilis), o. ostrou (C. acutiformis), o. vyvýšenou (C. elata), o. měchýřkatou (C. vesicaria) a zábělníkem bahenním (Comarum palustre). V něm je několik mělkých jezírek s leknínem bělostným (Nymphaea alba), zevarem nejmenším (Sparganium minimum), bublinatkou jižní (Utricularia australis) a bledožlutou (U. ochroleuca). Na jejich okrajích se rozprostírají plochy ostřice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa) a o. zobánkaté (C. rostrata), vzácněji se vyskytuje vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Navazují na koberce živých rašeliníků, ve kterých roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), violka bahenní (Viola palustris), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vzácně kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Ve vysychavých jezírkách roste bublinatka menší (Utricularia minor) a pouze na jednom i hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba). Kolem lesa se tvoří úzké lemy bezkolencových luk se smldníkem bahenním (Peucedanum palustre), které přecházejí postupně do borůvkových borů. Nepravidelné vyvýšeniny v rašeliništi řídce porůstají tavolníkem vrbolistým (Spiraea salicifolia), krušinou olšovou (Frangula alnus), břízou bělokorou (Betula pendula) a borovicí lesní (Pinus sylvestris).Samec čolka velkého, foto RNDr. Jan Ševčík
Fauna:
Rybník s ostrůvky a rozsáhlými litorálními porosty je především ornitologickou lokalitou, navazující rašeliniště je stanovištěm cenných společenstev bezobratlých. Mimo jiné byl zjištěn horský střevlík (Patrobus assimilis), horský drabčík (Gymnusa variegata), rezervace je nejvýchodnější lokalitou drabčíka (Stenus kiesenwetteri) a pochází odtud i jediný český nález drabčíka (Atanygnathus terminalis). Dále hnízdí běžné druhy vodních ptáků, především vrubozobých. Vzhledem k vysoké eutrofizaci význam lokality jako hnízdiště vodních ptáků v poslední době poklesl. Také v kolonii racka chechtavého (Larus ridibundus), jedné z největších na Třeboňsku, dochází k postupnému ubývání hnízdících párů.Různé druhy volavek, foto RNDr. Jan Ševčík
Neživá příroda:
Na podloží svrchnokřídových sedimentů nasedají pleistocenní fluviální písky a štěrky risského stáří tvořící svrchní vrstvy sedimentární výplně širšího prostoru nivy Lužnice. Na značné části území rezervace jsou pleistocenní vrstvy překryty holocenní rašelinnou slatinou, z velké části zatopenou vodou rybníka. V různé míře se v území také vyskytují holocenní fluviální písčité hlíny, hlinité písky a různé typy recentních rybničních sedimentů. Zrzohlávka rudozobá, foto RNDr. Jan Ševčík
Péče:
Rybník Rod slouží k chovu ryb a je součástí rozsáhlejší rybniční soustavy. Hospodařením na soustavě a přítokem živinami bohaté rybniční vody dochází k problémům typickým pro intenzivní rybníky, což způsobuje kvalitativní i kvantitativní snížení biodiverzity. Vysoký obsah živin a vysoké pH negativně ovlivňuje i přilehlé rašeliniště.
