Flóra:
Jedná se o přechodové společenstvo mezi svazy Sphagnion medii a Sphagnion cuspidati. Předmětem ochrany PP je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), která zde tvoří stabilní populaci v počtu desítek exemplářů. Rosnatka patří do kategorie silně ohrožených druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. V rašeliništi roste spolu se sedmikvítkem evropským (Trientalis europaea) a přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum). Na valu byl zjištěn výskyt plavuně vidlačky (Lycopodium clavatum). Dle bryologického průzkumu zde bylo nalezeno celkem 19 druhů mechorostů. Největší část plochy porůstá koberec rašeliníku, kterým je z 90 % jeden druh – rašeliník bodnavý (Sphagnum cuspidatum). Tento druh roste většinou ponořen ve vodě. Spolu s ním tu roste ploník obecný (Polytrychum commune). Oba tyto druhy vytváří kompaktní porosty, do kterých nepronikají žádné jiné druhy. To je také důvodem toho, že bryoflóra lokality je tak monotónní. Druhý nalezený rašeliník – rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum), se na lokalitě vyskytuje pouze na jejím jižním okraji. Jedná se o druh, který roste na sušších místech vrcholových partií. Druhově pestřejší je val uprostřed sledované lokality. Rostou zde běžnější lesní druhy jako dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), travník Schreberův (Pleurozium schreberi). Dále zde rostou vlkomilné druhy typické pro rašelinějící místa jako klamonožka bahenní (Aulocomnium palustre), bařinatka nažloutlá (Calliergon stramineum), nebo lesklec zubatý (Plagiothecium denticulatum). Na okraji chráněného území pod smrky stojí za pozornost bělomech skalní (Leucobryum juniperoideum). Běžně roste tento mech na pískovcových skalách na písčité půdě, jeho výskyt mimo tyto oblasti u nás není dostatečně znám. Z tohoto důvodu je jeho nález ve sledovaném území zajímavý.
Fauna:
Je v území PP zastoupena především obojživelníky a řadou vzácných i běžných druhů vážek. V roce 2006 zde byl zaznamenán výskyt střevlíka fialového (Carabus violaceus violaceus). Nepravidelně je zde možné zastihnout slepýše křehkého (Anguis fragilis). Z obojživelníků se zde vyskytuje stabilní populace silně ohroženého čolka horského (Triturus alpestris) a skokana zeleného (Rana esculenta), oba druhy obývají vodní plochu v severozápadní části území. Všechny uvedené druhy obojživelníků patří k silně ohroženým. Z místních druhů vážek je nutné vyzdvihnout především stabilní a relativně početnou populaci (kolem 50 dospělců) vážky čárkované (Leucorrhinia dubia). Jedná se o druh uvedený v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky v kategorii zranitelný. Na území CHKO Železné hory se jedná o jednu ze tří dosud známých lokalit tohoto druhu. Dále se zde pravidelně vyskytuje šídlatka páskovaná (Lestes sponsa), šídlatka hnědá (Sympecma fusca), šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula), šídélko páskované (Coenagrion puella), šidélko kroužkované (Enallagma cyanthigerum), šídlo modré (Aeshna cyanea), šídlo sítinové (Aeshna juncea), šídlo královské (Anax imperator), lesklice zelenavá (Somatochlora metallica), vážka rudá (Sympetrum sanguineum) a vážka obecná (Sympetrum vulgatum).
Neživá příroda:
Jedná se o plochu pískovny s ukončenou těžbou písku. Těžebna písku byla založena ve středně až hrubě zrnitých písčitých eluviích poměrně malé mocnosti. Geologickým podložím je stromatitický dvojslídný až muskovitický migmatit (bílecká rula) kutnohorského krystalinika. Půdy jsou zde mělké, v iniciálním stádiu vývoje (litozemě a organozem litická s glejem litickým) po odtěžení hrubozrných písků. V okolí se vyvinula kambizem typická a pseudoglej kambický. Území je rozděleno ve střední části pískovým valem s osou orientovanou ve směru sever – jih. Těžbou písku v této lokalitě došlo v minulosti ke snížení hloubky půdního profilu a díky zahloubení pod hladinu podzemní vody vznikla drobná vodní plocha. Lidskou činností tedy došlo k vytvoření podmínek pro tvorbu organických půdních horizontů a následně vznik biotopu vhodného pro nástup populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Těžba písku v této lokalitě je dlouho ukončena a v budoucnosti nebude obnovena.
Omezení:
Dle zřizovacího předpisu není přírodní památka veřejnosti přístupná. Důvodem zákazu vstupu do chráněného území je především jeho velmi malý rozsah a vysoké riziko mechanického poškození předmětu ochrany – rosnatky okrouhlolisté - nadměrným sešlapem.
Péče:
V území přírodní památky je prováděno blokování sukcese vyřezáváním a vytrháváním náletových dřevin s cílem zamezit zarůstaní rašeliniště a pískového valu keřovou a stromovou vegetací. Zásahy se opakují dle aktuálního stavu na lokalitě, 1x za 2 - 3 roky. V severní části rašeliniště byly v minulosti několikrát odstaněny vrstvy nežádoucích druhů mechorostů (především ploníku) v plochách 10 x 10 m, tímto byl uvolněn prostor pro šíření populace rosnatky okrouhlolisté. Území přírodní památky je v lesním hospodářském plánu zařízeno jako bezlesí.
