Flóra:
Ve skladbě lesního porostu typů vlhké smrkové bučiny devětsilové, kyselé smrkové jedliny a hadcového boru naprosto převládá smrk ztepilý dosahující místy značných dimenzí. Vtroušeny jsou zde buk lesní, borovice lesní, javor klen, bříza bělokorá, ojediněle i jedle bělokorá a na okrajích jezírek olše lepkavá. Ve vodních a mokřadních společenstvech sekundárně sukcesně zarůstajících okrajů jezírek roste mj. rdest alpský, bublintka menší, zevar nejmenší, leknín bělostný, rosnatka okrouhloslistá, zábělník bahenní, tolije bahenní, ostřice dvoumužná, prstnatec Fuchsův a kozlík dvoudomý. V lesním podrostu na svazích dřívějších hald roste vranec jedlový, čarovník prostřední, růže převislá, lýkovec jedovatý, hruštička menší aj.
Fauna:
V epigeonu žijí mj. střevlíci Carabus coricaeus, C. cancellatus a C. convexus. Vodní plochy slouží k rozmnožování čolka horského, skokana hnědého a ropuchy obecné. V okolí jezírek je běžná ještěrka živorodá, méně častý slepýš křehký a řídce se vyskytuje i užovka obojková. Bohatá je avifauna území. Hnízdí zde mj. sluka lesní, kulíšek nejmenší, sýc rousný, datel černý, holub doupňák, lelek lesní, lejsek malý a za potravou sem často zalétá čáp černý.
Neživá příroda:
Soustava zatopených prohlubní a vyvýšenin starých hald po dřívější těžbě rud tvoří výrazně antropogenní reliéf území na okraji okrsku Henzlička. Jeho podložím jsou hlubinné vyvřeliny ranského masivu, zejména olivinická gabra s troktolity a peridotity, vykazující místy značné sulfidické zrudnění. Překryty jsou svrchnokřídovými zvětralinami se sekundárními ložisky železných limonitových rud, která zde byla od středověku a zejména pak v 18. století těžena. Půdy vytvořené na mladších kvartérních jílovitohlinitých pokryvech byly těžbou ve značném rozsahu antropicky narušeny. Vznikla zde kultizem haldová, okraje jezírek jsou zrašelinělé.
