Hrdibořické rybníky

Národní přírodní památka
Hrdibořické rybníky
Rozloha (ha): 36,998
Datum prvního vyhlášení: 27.09.1990

Na zrašelinělých půdách vznikly Velký a Malý rybník a jako následek drobné těžby rašeliny čtyři další malá jezírka. Rákosiny kolem Velkého rybníku umožňují hnízdění mnoha druhů vodního ptactva např. poláka velkého, poláka chocholačky, lisky černé, potápky roháče, labutě bílé. Z dravců v přilehlých lesících zahnízdil moták pochop a kaně lesní. Vhodné prostředí je zde pro obojživelníky. Byly zde zjištěni skokan hnědý a zelený. V lesních porostech převažuje vrba, topol, olše, křovité patro je zastoupeno z velké části bezem černým. Přes značnou ruderalizaci bylinného patra zde najdeme matizmu bahenní, která je v rámci naší republiky považována za vymizelou. V odvodňovacích příkopech a pobřežní zóně Malého rybníka se nachází potočnice drobnolistá.

v letech 1938 – 1963 se zde těžila slatinná zemina pro lázně Luhačovice a Piešťany a pro výrobu hnojiva “Vitahum”? Těžbou slatiny vznikl Velký a Malý rybník, které tvoří jádro nynější rezervace.

Toto území spravuje

Flóra: V úrovni střední části Velkého rybníka je menší zamokřená louka s ostřicí pobřežní (Carex riparia), o. srstnatou (C. hirta) a o. nedošáchorem (C. pseudocyperus). Menší enklávu vytvářejí porosty vrbiny obecné (Lysimachia vulgaris), kypreje obecného (Lythrum salicaria), roztroušeně se objevuje šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata). Na vodní hladině je častý okřehek menší (Lemna minor), místy se objevuje růžkatec potopený (Ceratophyllum submersum), rdest vzplývavý (Potamogeton natans), r. kadeřavý (P. crispus), rdest hřebenitý (P. pectinatus) a parožnatky (Chara sp.) . Na obnažených dnech se vyskytuje šáchor hnědý (Cyperus fuscus) a pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus). Okraje rybníka zarůstají rákosem obecným (Phragmites australis) a orobincem širolistým (Typha latifolia) i o. úzkolistým (T. angustifolia). Ve vodním příkopu Podolší se dosud vyskytuje potočnice drobnolistá (Nasturtium microphyllum), spolu s ní například potočník vzpřímený (Berula erecta). Ve svodnici mezi Velkým a Malým rybníkem až do roku 1992 přežívala matizna bahenní (Ostericum palustre). V lesíku rostou topoly (Populus sp.), vrby (Salix sp.), olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vtroušeny jsou bříza bělokorá (Betula pendula), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a střemcha obecná (Padus avium). Dále zde ze zajímavých druhů rostlin byl nalezen žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), zblochan vodní (Glyceria maxima), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), sítina článkovaná (Juncus articulatus), s. sivá (J. inflexus), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), halucha vodní (Oenanthe aquatica), krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa), zevar vzpřímený (Sparganium erectum) a rozrazil potoční (Veronica beccabunga).
Fauna: Lokalita s pestrou ptačí faunou (zjištěno 67 druhů), s bohatou potravní nabídkou a různorodými biotopy (rybníky, mokřady, louky, remízky, les). K nejvzácnějším obyvatelům patří bukáček malý (Ixobrychus minutus), dále se zde vyskytuje čírka modrá (Anas querquedula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), potápka roháč (Podiceps cristatus), polák velký (Aythya ferina), p. chocholačka (A. fuligula), lyska černá (Fulica atra) a labuť velká (Cygnus olor). V rezervaci hnízdí také moták pochop (Circus aeruginosus) a káně lesní (Buteo buteo). Na lukách můžeme pozorovat křepelku polní (Coturnix coturnix), v pobřežních křovinách a lesních porostech žluvu hajní (Oriolus oriolus), slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a moudivláčka lužního (Remiz pendulinus). Na vlhkých loukách žijí dva vzácné druhy střevlíčků Trichocellus placidus a Demetrias atricapillus.

Neživá příroda: V podloží kvarterních fluviálních štěrků se nacházejí pelitické, místy psamitické vápnité sedimenty badenu s poměrně mocnou vrstvou drobnozrných fluviálních štěrkopísků. Nadloží štěrků a písků tvoří spraše a nivní sedimenty. Spraše a sprašové hlíny jsou mladowürmského stáří a sahají od Hrdibořic až do údolní nivy Blaty. V údolí Blaty se vyskytují povodňové jíly s lokálními prohlubněmi, vyplněnými organogenním sedimentem slatinného typu o mocnosti až 3 – 3,5 m. Typickou půdou je zde organozem, místy se objevuje i organozem glejová a fluvizem typická.
Péče: Péče o území spočívá v každoročním kosení.

Otevřít mapu

Předměty ochrany

Na zrašelinělých půdách vznikly Velký a Malý rybník a jako následek drobné těžby rašeliny čtyři další malá jezírka. Rákosiny kolem Velkého rybníku umožňují hnízdění mnoha druhů vodního ptactva např. poláka velkého, poláka chocholačky, lisky černé, potápky roháče, labutě bílé. Z dravců v přilehlých lesících zahnízdil moták pochop a kaně lesní. Vhodné prostředí je zde pro obojživelníky. Byly zde zjištěni skokan hnědý a zelený. V lesních porostech převažuje vrba, topol, olše, křovité patro je zastoupeno z velké části bezem černým. Přes značnou ruderalizaci bylinného patra zde najdeme matizmu bahenní, která je v rámci naší republiky považována za vymizelou. V odvodňovacích příkopech a pobřežní zóně Malého rybníka se nachází potočnice drobnolistá.

Ekosystémy
Druhy

Překryv s chráněným územím
Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Realizace péče
Aktuální správní řízení