Rozlohou menší území (necelých 11 hektarů) se nachází mimo hlavní turistické trasy a stojí také tak trochu na okraji zájmu veřejnosti. Pokusíme se Vás přesvědčit, že neprávem.Na rozdíl od svých známějších „sester“, jako jsou Tabulová, Svatý kopeček nebo Děvín, není podloží této rezervace tvořeno běloskvoucím vápencem, ale jen „obyčejnou“ spraší. Tento fakt významně ovlivňuje druhové složení rostlin i živočichů, kteří Liščí vrch obývají. Umožňuje totiž mimo jiné vznik hlubších a úživnějších půd. Území rezervace bylo díky tomu v minulosti obhospodařováno jako mozaika polí, sadů a vinohradů. SpolubydlícíHlubších půd využívají někteří živočichové k budování nor, úkrytů či podzemních hnízd. Jeden takový živočich dal rezervaci i jméno – liška obecná. Samotné lišky nejsou v naší krajině vzácností (nakonec Liščích vrchů nebo Liščích kopců je jen v nejbližším okolí rezervace hned několik). Biology zajímají spíše spolubydlící lišek a dalších zvířat, která si vyhrabávají nory. Takovému soužití dvou nebo více druhů organismů, z nichž jeden má z tohoto vztahu užitek, aniž by druhého poškozoval, se odborně říká komenzalismus. V PR Liščí vrch je poměrně hojným obyvatelem nor potemníkovitý brouk smrtník Blaps lethifera. Běžněji se tento až 3 cm velký, černý robustní brouk vyskytuje ve vlhkých sklepích domů. Setkání s tímto druhem v jeho přirozeném prostředí je mnohem vzácnější. Smrtníci se v temnotě nor hlodavců či lišek přiživují na rostlinných zbytcích, např. takových, které si lišky vtáhnou do nor jako „matraci“. Svůj ponurý název si smrtníci vysloužili nejen temným zjevem či pomalými pohyby, ale také zvykem v případě ohrožení nehybně strnout („hrát mrtvého brouka“) a obývat temná zákoutí lidských příbytků. Dalšími komenzály v norách jsou různí pojídači zbytků rostlinného i živočišného původu (zbytky kořisti nebo mrtvá těla samotných majitelů nory) nebo trusu. Opět se jedná často o brouky, jako jsou lejnožrouti (rod Onthophagus) nebo hlodníci (rod Trox). Další zajímavosti územíV červnu se můžete v rezervaci setkat se vzácným zástupcem síťokřídlého hmyzu – ploskorohem pestrým (Libelloides macaronius). Blízkými příbuznými nádherně zbarvených ploskorohů jsou známější mravkolvi. Ti však za ploskorohy v pestrosti zbarvení výrazně zaostávají. Larvy ploskorohů připomínají larvy mravkolvů daleko více, než se navzájem podobají dospělí jedinci těchto druhů, avšak ploskoroží larvy si nikdy nehloubí trychtýřovité pasti tak, jako je obvyklé u našich nejběžnějších mravkolvů.Lehká písčitá půda poskytuje ideální prostředí také pro některé druhy samotářských vos, budujících si zemní hnízda. Ta se pak stávají kořistí vzácného dravce – včelojeda lesního (Pernis apivorus), který početně hnízdí v nedalekém Milovickém lese. Navzdory českému názvu jsou hlavní součástí potravy včelojedů opravdu larvy i dospělci vos.Hlubších půd využívají samozřejmě i rostliny. Mezi takové patří třeba kavyly (rod Stipa). Tyto rostliny jsou zajímavé nejen svým vzhledem, ale i "péčí o potomstvo". Semena jsou opatřena dlouhou osinou, která reaguje na změny vlhkosti zkroucením. Přenesení pohybu osiny na semeno na jejím konci způsobuje jeho zavrtávání do půdy. Rostlina tak svým potomkům zajistí nejen rozptyl na velké vzdálenosti, ale taky své semínko dokáže na dálku zasadit.Nejvýznamnějším rostlinným druhem rezervace je však kriticky ohrožený len chlupatý (Linum hirsutum), mající na Liščím vrchu nejbohatší populaci v ČR. Co rezervaci ohrožuje?Jde především o šíření invazních dřevin - v tomto případě akátu z přilehlého lesa a pajasanu žlaznatého z okolních vinohradů. Na uzdě je nutné držet také přirozenou sukcesi. Stepní plochy by bez údržby formou pastvy nebo sečení zarůstaly hlohy, šípky a dalšími keři a stromy. Více se o území dozvíte např. z plánu péče (viz odkaz níže).Pavel Dedek ústřední seznam ochrany přírodyhttp://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1229plán péče o PR Liščí vrchPP_PR_Lisci_vrch_2013-2022_schvaleny.pdf
