Nejxerofilnější dubové lesy, které se vyskytují na výslunných svazích v teplých a suchých oblastech, nejčastěji na karbonátových a bazických horninách. Osidlují nejextrémnější reliéfy s mělkými půdami typu rendzinů a rankerů. V typické podobě vytvářejí rozvolněné porosty dubu šípáku. Ve vyšších a chladnějších polohách se významně uplatňuje dub zimní. Jednotka často vytváří komplex s xerofilními travinnými společenstvy, která jsou druhově velmi bohatá.
