Zonálně mezofilní (slabě hygrofilní) smíšené listnaté lesy s převahou dubu nebo habru. Stanoviště lze rozdělit na dvě ekologicky odlišné jednotky.
Karpatské dubo-habrové lesy, nejčastěji s příměsí buku na různých geologických podložích a půdách typu kambizem. Podrost má travinný charakter v němž se výrazně uplatňuje ostřice chlupatá. Další přítomné mezofilní druhy jsou typické jak pro bučiny tak pro doubravy.
Druhou jednotkou jsou dubo-habrové panonské porosty, které se nacházejí v nejteplejších oblastech naší republiky. Lesy s dominantním dubem letním se vyskytují na terasách, pokrytých sprašovými hlínami, ve vyšších místech aluvií, v nížinách a širších dnech kotlin. Na svazích v pahorkatinách jsou rozšířené smíšené porosty dubu zimního i letního s hojným habrem.
Obě jednotky se vyskytují na hlubších půdách s dostatkem živin. Pro zachovalé porosty je typické dobře vyvinuté keřové patro s teplomilnými druhy. V druhově bohatém bylinném poschodí jsou zastoupené mezofilní druhy, významně se uplatňují teplomilné prvky doubrav.
