slepýš východní

Ekologie a biologie: Protože byl slepýš východní rozpoznán jako samostatný druh teprve nedávno (2010), nejsou o jeho biologii a ekologii přesné údaje, nicméně lze předpokládat, že se příliš neliší od slepýše křehkého. V ČR se ve svém areálu vyskytuje v lesích, křovinách, i v otevřené krajině. Po zimování se slepýši objevují v druhé půli března až v dubnu a opět mizí převážně v průběhu října. Zdržují se spíše ve stínu a vyhřívají se kontaktem s teplými objekty. Slepýš východní je živorodý a na Slovensku rodí v červenci a srpnu. Jako slepýš křehký požírá plže, ale detailnější informace o potravě chybí. O délce života v přírodě není mnoho známo, ale jde o poměrně dlouhověkého plaza žijícího zřejmě běžně přes 15 let.

Celkové rozšíření: Slepýš východní je východoevropský druh. Západní hranice probíhá Polskem, východem ČR, Maďarskem, Srbskem a Bulharskem, ale není ostrá a zatím ani dobře zmapovaná. Na jihovýchod žije podél severního pobřeží Turecka, na Kavkaze a v pohořích Alborz a Aladagh jižně Kaspického moře. Chybí ve stepních oblastech Ukrajiny a Ruska, kde sahá až po Ural. Na západě Ruska a ve Finsku dosahuje 63° severní šířky.

Rozšíření v ČR: V Česku se vyskytuje plošně na východě území, jinde žije příbuzný slepýš křehký. Oba druhy odděluje hybridní zóna, probíhající zhruba od Jeseníků po Pálavu, ale jedinci hybridního původu byli nalezeni i na Náchodsku, v Chřibech, nebo Oderských vrších.

Ohrožení: Slepýš východní je dosud početný druh, schopný se přizpůsobit řadě změn v krajině. Nesnáší však velkoplošnou zemědělskou výrobu a zástavbu území. Mnoho slepýšů zahyne na silnicích, na jejichž krajích se vyhřívají; to platí i o cyklostezkách, které navíc mnohdy vedou zachovalejším územím. V rekreačních zónách zvyšuje úmrtnost slepýšů také sekání krátkých trávníků.