běžník smaragdový

Heriaeus oblongus Simon, 1918
Říše:
Animalia
Řád:
Araneae
Čeleď:
Thomisidae
běžník smaragdový
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha
Stáhnout mapu

Odkazy na mapy výskytu

Grafy

Ekologie a biologie: Morfologický popis: Samice 5,5 – 8 mm, samec 4,5 – 6 mm. Celé tělo zářivě zelené s řídkými dlouhými odstálými světlými chloupky. Hlavohruď široká, nejširší v poslední čtvrtině délky, s centrálním bílým podélným proužkem a jemnými radiálními světlými linkami. Oční výstupky o málo světlejší, makadla, klepítka a nohy zelené. Oválný zelený zadeček o něco delší než široký, o málo světlejší než hlavohruď, s podélným bělavým proužkem (někdy vpředu tmavě lemovaným) a s postranními obloukovitými proužky, kopírujícími linii okrajů zadečku. Biologie a stanovištní podmínky: Teplomilný druh od nížin do středních poloh na otevřených biotopech, zejména na travnatých a skalních stepích, slunných stráních, suchých loukách a světlých teplých doubravách na bylinném porostu a keřích. Výskyt dospělců: (IV) V–VII (jednotlivě i XI).
Celkové rozšíření: Palearktický druh.
Rozšíření v ČR: U nás vzácný, jen v teplých oblastech zejména na jihu Moravy (donedávna byl tento druh uváděn jako H. melloteei, revize však ukázala, že jmenovaný druh žije pouze v Asii).
Ohrožení: Tento teplomilný druh najdeme na bylinné vegetaci a keřích zejména skalních stepí a v přilehlých světlých doubravách. Vyžaduje velmi suchá, otevřená, částečně však zastíněná stanoviště, která jsou ohrožena především zarůstáním (zastiňováním dřevinami) a dále nevhodným lesním hospodářstvím, vedoucím k ohrožení lesostepních doubrav vlivem zahušťování dřevin.
Péče o druh: Na otevřených stanovištích (travnaté a skalní stepi, suché louky...) je nutné zabránit přílišnému zarůstání stromy jejich pravidelným prořezáváním v kombinaci s kosením či extenzivní pastvou ovcí a koz. Doubravy je třeba udržovat prosvětlené, v některých lesních částech je vhodné obnovit pastvu.
Literatura: Buchar J. & Kůrka A. (2001): Naši pavouci. Praha: Academia, vyd. 2., 162 s.
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of Spiders of the Czech Republic. Peres, Praha, 351 pp.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Řezáč M., Kůrka A., Růžička V., Heneberg P. (2015): Red List of Czech Spiders:3rd edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities. Biologia, 70(5): 645–666. DOI: 10.1515/biolog-2015-0079
Kůrka A., Řezáč M., Macek R., Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Praha: Academia, vyd. 1., 621 s.
Autor popisu: Kristýna Chmelová

Řezáč M. (2026) Červený seznam pavouků a sekáčů České republiky a jejich biotopy. Příroda.