Ekologie a biologie:
Druh je dvoudomý. Sterilní lodyžky jsou výrazně menší než ostatní, samičí lodyžky jsou největší, lodyžky samčí a gemiferní jsou srovnatelně velké. Rozmnožuje se především vegetativním způsobem (pomocí gem), sporofyty tvoří málokdy, což ho pravděpodobně limituje šířit se na větší vzdálenosti – kolonií je menší počet, ale jsou větší. Tato kombinace rozmnožování umožňuje využívat širší spektrum substrátu (tj. různě staré padlé kmeny) a přitom přetrvávat na lokalitě. Tento druh roste především na středně tlejících kmenech (převážně smrkových), větvích a pařezech vlhčích a stinných lesů.
Celkové rozšíření:
Druh s disjunktivním cirkumpolárním rozšířením, který se vyskytuje převážně v boreálních jehličnatých lesích, ojediněle v opadavých listnatých lesích. Největší recentní populace játrovky Crossocalyx hellerianus se nachází v Boubínském pralese, kde druh roste na desítkách kmenů. Malé populace této játrovky se nachází především na Šumavě (Milešický prales, vrch Kamenná u Nového Údolí, Medvědí hora, Vlčí kámen, Lískový vrch a vrch Chlumek), dále pak v Žofínském pralese a na Novobystřicku.
Ohrožení:
Tlející dřevo je substrátem dočasným (dekompozice probíhá roky až desítky let), a tedy i společenstva, která jsou vázaná na tento typ substrátu, jsou dočasná, podléhají relativně rychlým sukcesním změnám a jejich přetrvání v prostoru je zcela závislé na kontinuitě doplňování tohoto substrátu. A proto malé množství či nedostatek tlejícího dřeva v různém stupni rozkladu v lesích je největší příčinnou ohrožení.
Literatura:
Damsholt K. (2002): Illustrated flora of Nordic liverworts and hornworts. – Nordic Bryological Society, Lund, 837 p.
Dierssen K. (2001): Distribution, ecological amplitude and phytosociological charakterization of European bryophytes. – Bryophytorum Bibliotheca 56, Stuttgart, 289 p.
Duda J., Váňa J. (1984): Rozšíření játrovek v Československu – XXXIX. – Čas. Slez. Muz. Ser A, 33:1–16.
Holá E. (2008): Ekologická studie epixylických druhů Lophozia ascendens a Anastrophyllum hellerianum (Lophoziaceae). – Ms. [Depon. In: Jihočeská Univerzita, České Budějovice], 39 p.
Kučera J. [ed.] (2005): Zajímavé bryofloristické nálezy VI. – Bryonora 36:26–33.
Kučera J. [ed.] (2006): Zajímavé bryofloristické nálezy VIII. – Bryonora 38:47–52.
Kučera J. [ed.] (2012): Zajímavé bryofloristické nálezy XIX. – Bryonora 49:29–30.
Kučera J., Váňa J., Hradílek Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. – Preslia 84:813–850.
Kučera J. et al. (2015): Mechorosty zaznamenané v průběhu terénních bryologických kurzů Jihočeské Univerzity na Šumavě v roce 2014. – Bryonora 56:88–104.
Laaka-Lindberg S., Pohjamo M., Korpelainen H. (2005): Niche breadth and niche overlap in three epixylic hepatics in a boreal old-growth forest, souhern Finland. – Journal of Bryology 27:119–127.
Pohjamo M., Laaka-Lindberg S. (2004): Demographic population structure in the leafy hepatic Anastrophyllum hellerianum (Nees ex Lindenb.) R.M.Schust. – Plant Ecology 170:73–81.
Vacínová I., Soldán Z. (1997): Epixylické a epifytické mechorosty NPR Žofínský prales – předběžné výsledky. – Příroda 10:49–56.
