Ekologie a biologie:
V našich podmínkách je tesařík alpský vázán především na buk (Ralsko, Bílé Karpaty), ale je hlášen i z řady dalších druhů dřevin (např. jilm, javor babyka) na jižní Moravě. Preferuje zachovalé, bukové lesy pralesního charakteru, zvláště teplé, jižní svahy, ale i nížinné lužní lesy. Vývoj, minimálně tříletý, probíhá v polosuchém až suchém dřevě větví a kmenů.Imaga kladou vajíčka do zasychajícího nebo čerstvě zaschlého dřeva stojících pahýlů, zlomených stromů nebo větví. Larvy se vyvíjí ve dřevě, poslední larvální instar přezimuje a kuklí se koncem května a v červnu nehluboko pod povrchem dřeva. Imaga žijí od začátku června až do září, s maximem v červenci a jsou aktivní zvláště za teplého, slunného počasí.
Celkové rozšíření:
Nominátní poddruh je znám z jižní, střední a jižní části severní Evropy, západní Sibiře, Krymu, Kavkazu a Zakavkazí a Atlasu. Poddruh Rosalia alpina syriaca je znám ze Sýrie, Palestiny, jihovýchodního Turecka, jihozápadního Íránu.
Rozšíření v ČR:
V České republice na většině dřívějších lokalitách vyhynul, recentně je znám z Ralska, Bílých Karpat a z lužních lesů Jižní Moravy (Soutok, Tvrdonicko).
Ohrožení:
Jako příčiny vymizení tohoto druhu jsou udávány: změna skladby lesů (výsadba smrkových monokultur), plošná těžba starých bukových porostů. (v mladém, stejnověkém a zdravém bukovém porostu nemá druh vhodné podmínky), odstraňování "nemocných" stromů, souší a zlomů z bukových lesů. Jako velmi nebezpečný faktor je uvažován specifický způsob těžby v bukových lesích, kdy dřevo vytěžené v zimě a na jaře a zůstává v lese až do léta. Toto dřevo působí na samice jako atraktant a jeho odvozem i s vajíčky je ničena většina populace.
Péče o druh:
Pro přežití druhu je nutné zachovat lesní porosty ve stávajícím složení, tj. charakteru přirozených lesů s omezeným lesním hospodařením. Porost by neměl být zbavován přirozeně padlého dřeva, souší a zlomů. V případě těžby je nutno vytěžené dřevo ihned odvést z míst těžby a těžit přírodě šetrným způsobem (např. kotlíková či výběrová seč). V případě plošně rozsáhlejších lokalit je vhodné management modifikovat na jádrové zóny a jejich okolí.V okolí je pak vhodné upravit lesní hospodaření směrem k nižší intenzitě, tj. s dostatečným počtem vhodných stromů určených k ponechání samovolnému vývoji.
Literatura:
Trnka F.: Natura Bohemica - Příroda České republiky. www.naturabohemica.cz
Hejda R., Farkač J. & Chobot K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.
