bolen dravý

Ekologie a biologie: Dolní a střední úseky větších řek představují původní stanoviště druhu. Vlivem lidského působení se však bolen uchytil i v mnoha nádržích a jezerech. Mladí jedinci žijí hejnově, dospělci po přechodu na dravý způsob výživy se stávají více samotářskými. Kořist loví boleni většinou u hladiny, k čemuž mají přizpůsobena hluboce rozeklaná ústa. Dožívají se i více než deseti let a dosahují velikosti do jednoho metru.

Celkové rozšíření: Žije v řekách a vodách spadajících do úmoří Severního, Baltského, Černého a Kaspického moře. Západní hranici jeho rozšíření tvoří západní hranice povodí Labe. Na severu zahrnuje jeho areál rozšíření jižní část Švédska a Finska a část Norska východně od Osla. Na jihu a jihovýchodě areál výskytu zahrnuje povodí Dunaje. Vyskytuje se i v řekách Bulharska. Žije v povodí Kaspického moře a Aralského jezera. Dále na východě se vyskytuje i v řekách Tigris, Eufrat a Orontes.

Rozšíření v ČR: Původně osídloval dolní a střední úseky větších řek, v současné době se vyskytuje též v řadě nádrží. Boleny nalezneme v povodí Labe, Odry i Moravy. K výraznému rozšíření přispělo především intenzivní vysazování ze strany hospodařících rybářských organizací.

Ohrožení: V českých vodách není v současnosti ohrožen, existuje dostatek silných populací, v nichž se boleni sami rozmnožují.

Péče o druh: V příloze II směrnice o stanovištích bolen figuruje z důvodu nutné ochrany v rámci celé Evropské unie. Ochrana bolena dravého je v našich podmínkách zaměřena na původní populace, které jsou ponechány bez dalšího vysazování jedinců z jiných lokalit. Důraz je kladen na zachování dostatečných trdlišť a celkovou ochranu biotopu. Rybářské hospodaření není třeba měnit oproti stávajícímu.

Autor popisu: Milan Muška