žlutoproužka uherská

Ekologie a biologie: Biotop: Xerotermofilní druh vázaný na květnaté stepní trávníky na hluboké půdě, nejčastěji sprašové, s plochami holého substrátu bez vegetace, nebo s velmi řídkou vegetací. Potrava: dospělci i larvy se živí nektarem a pylem z různých druhů stepních chrp, zejména pak Centaurea stoebe a C. scabiosa. Výskyt: jednogenerační (červenec–srpen). Samotářsky žijící včela. Samice hnízdí v hlubokém sprašovém substrátu, někdy v písku a štěrkopísku.

Celkové rozšíření: Pontomediteránní druh, střední a východní Evropa, na východ až po Irán a Pákistán. Na většině areálu je druh početný, ve střední Evropě však ubývá. Druh není nikde chráněný.

Rozšíření v ČR: V ČR žije jen v nejteplejších oblastech na jižní Moravě, v Polabí a podél Ohře. Druh již vymizel ve středních Čechách a na území Prahy. Dnes se vyskytuje jen na stepních biotopech jižní Moravy a na Žatecku. Druh mizí spolu s úbytkem tradičního hospodaření na výslunných stráních. Mizí kvůli zarůstání stepí drnem a dřevinami.

Ohrožení: Druh je ohrožen zarůstáním, zástavbou, zalesňováním vhodných biotopů a změnou lidského hospodaření.

Péče o druh: Péče o stepní biotopy nejen po stránce vegetační, ale i s ohledem na výskyt hmyzu. Doporučuje se lokální vypalování a strhávání drnu. Lokálně intenzivní pastva s pasáčkem (nikoliv v ohradě, kde dochází k hromadění výkalů, tedy k nežádoucí eutrofizaci prostředí). Vytváření drobných stěn v hluboké zemině s jižní orientací od 20 do 100 cm výšky.

Literatura: Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví., 524 pp., Academia, Praha.

Autor popisu: Jakub Straka