kraslík tmavý

Ekologie a biologie: Biotop: Teplá otevřená písčitá stanoviště na písčitém podkladu s plochami sypkého písku bez vegetace. Náhradním biotopem bývají pískovny v oblastech původního výskytu. Potrava: dospělci se živí nektarem z kvetoucích rostlin a medovicí mšic. Larvy požírají nymfy různých křísů. Vývoj: Vícegenerační (červen–říjen). Samice vytváří hnízdo s jednou komůrkou na výslunném stanovišti v písku. Komůrku poté zásobuje větším počtem křísů. Stenotopní xerotermofilní druh, proto je významným indikačním druhem volných a alespoň lokálně sypkých písků.

Celkové rozšíření: Evropský druh. Jižní a střední Evropa, na sever po Dánsko a Estonsko. V celém areálu rozšíření lokální druh.

Rozšíření v ČR: V ČR původně hojně ve všech oblastech s vátými písky, štěrkopísky i xerotermními biotopy na pískovcích, kde žil na osluněných osypech písčitých skal. V současné době je druh v ČR stále široce rozšířen ale počet vhodných stanovišť s otevřenými písčitými plochami rychle ubývá.

Ohrožení: Druh je ohrožen nedostatečnou péčí o stávající stanoviště, zarůstáním nebo zalesňováním volného sypkého písku.

Péče o druh: Druh vyžaduje holý a sypký písčitý substrát, proto potřebuje silné disturbanční zásahy, které blokují růst veškeré vegetace a současně zajistit dostatečně velké nové a obnovované volné plochy písku. Optimální je zřejmě občasné shrnutí drnu buldozerem či jinou těžkou technikou (případně automobily, nebo tanky atp.) Lokálně může pomoci extenzivní pastva.

Literatura: Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví., 524 pp., Academia, Praha.

Autor popisu: Jakub Straka