majka duhová

Ekologie a biologie: Dospělci od začátku dubna do konce května s maximem na přelomu dubna a května. Vzácně jsou aktivní i na podzim. Xerotermní druh žijící na nejrůznějších biotopech od stepí a lesostepí, okrajů polí, úhorů až po hráze nebo vinohrady. Imaga lezou po zemi často na narušovaných místech s řídkou vegetací, kde okusují byliny a traviny. Po spáření samičky vyhrabávají úzkou noru a kladou velké množství vajíček do půdy. Po několika dnech se líhnou larvy (triungulini), které po opuštění vajíček vylézají na květy nejrůznějších bylin a čekají na své hostitele, těmi jsou různé druhy blanokřídlých (Hymenoptera). Mezi potvrzené hostitele patří např. samotářské včely z rodu pelonoska (Anthophora sp.). Triungulin se přichytává na hostitele a nechává se zanést do hnízda, kde proniká do medových buněk obsazených vajíčkem. Prvně se živí vajíčkem posléze medem, následně se přemění na červovitou larvu druhého instaru, která se dále živí zásobami hostitele. Larva přezimuje v hnízdě hostitele a na jaře se kuklí. Dospělci se dokážou bránit proti hmyzožravcům červeno-žlutými výměšky, které obsahují jed kantaridin.

Celkové rozšíření: Široce rozšířený druh vyskytující se na rozsáhlém území celého Palearktu. Druh je znám prakticky z celého Středomoří (od Portugalska až po Turecko) také v severní Africe. Proniká do střední a severní Evropy (historicky až z jižního Švédska). Rozšířen také ve střední Asii, Rusku, Sibiři, Číně.

Rozšíření v ČR: V ČR byl tento druh historicky hlášen z celého území. V Čechách z okolí Prahy, Středních Čech, Plzeňska a Třeboňska. Nacházena také na střední a jižní Moravě. Vždy lokálně a nehojně. Recentně dlouhodobě nezvěstná až do nedávna kdy byly uskutečněny nálezy na střední Moravě v oblasti přírodního parku Kosíř.

Ohrožení: Podobně jako ostatní druhy majek z rodu Meloe byla historicky ohrožena chemizací a intenzifikací zemědělství, homogenizací krajiny a samotnou destrukcí biotopů (rozorávání mezí apod.), také ústup od tradičního hospodaření jako pastva nebo vypalování a šíření dřevin do bezlesí. Stejně tak jsou ohroženi jejich hostitelé z řádu blanokřídlých (Hymenoptera)

Autor popisu: Filip Trnka