Meloe sp.

Ekologie a biologie: Rod Meloe sp. je zastoupen druhy nížin a podhůří. Obývají stepní, luční biotopy, ale také antropogenní prostředí, jako jsou okraje silnic, hráze, železniční náspy, lomy, pískovny či vinohrady. Parazitují na blanokřídlém hmyzu. Dospělci se objevují zejména na jaře. Po spáření samičky nakladou tisíce vajíček, z kterých se líhnou larvy nazývající se triungulini. Ty vylézají na květy či vrcholky rostlin, kde čekají na svého hostitele, kterým je často některý druh samotářských včel, aby je odnesl do svého hnízda. Zde se larvy živí v medové buňce, kde požírají vajíčko a zásoby hostitele. V hnízdě hostitele triungulini přezimují a na jaře se kuklí. Dospělci v případě ohrožení vylučují hemolymfu obsahující jed kantaridin.

Rozšíření v ČR: Rod Meloe je na území České republiky zastoupen těmito druhy:
Meloe brevicollis (majka krátkonohá)
Meloe cicatricosus
Meloe curticollis
Meloe decorus
Meloe rugosus (majka svraštělá)
Meloe scabriusculus
Meloe uralensis (majka uralská)
Meloe variegatus (majka duhová)

Dále se zde vyskytují i dva běžnější druhy majek, které nejsou řazeny mezi navržené zvláště chráněné druhy:
Meloe proscarabaeus (majka obecná)
Meloe violaceus (majka fialová)

Ohrožení: Chemizace a intenzifikace zemědělství. Homogenizace krajiny, likvidace původních biotopů. Ústup od tradičního hospodaření jako je pastva či vypalování, zalesňování, samovolné šíření dřevin do bezlesí. Ohrožení hostitelských druhů z řádu blanokřídlých (Hymenoptera).

Péče o druh: Zavedení tradičního hospodaření, tedy například extenzivní pastvy či seče. Odstraňování náletových dřevin. Vyloučení chemizace v zemědělství.