Anthrenochernes stellae

Lohmander, 1939
Říše:
Animalia
Řád:
Pseudoscorpionida
Čeleď:
Chernetidae
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Odkazy na mapy výskytu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany

Ekologie a biologie: Jedná se o vzácně nalézaný druh štírka, žijící v tlejícím dřevě dutin starých listnatých stromů. V dutinách obývaných štírkem byla též zjištěna přítomnost ptačích či hmyzích hnízd. Jsou známy případy phoresie, která jim umožňuje šíření mezi jednotlivými dutinami a představuje tak zřejmě specializované, adaptivní chování. Funkčnost zvláštně zahnutého tvaru prstu pedipalp u samic a samců by se dala interpretovat jako morfologická adaptace k phoresii.
Celkové rozšíření: Nejvíce nálezů je známo ze Švédska. Mimo to se druh vyskytuje v Dánsku, Německu a Polsku.
Rozšíření v ČR: Z České republiky byl nález poprvé potvrzen z území hlavního města Prahy, kde byl tento druh zjištěn v roce 1998 (Císařská louka, dutina topolu ve výšce asi 12 m nad zemí, kde bylo nalezeno 20 jedinců). V roce 2004 byl štírek opět nalezen v dutině padlého stromu na Císařském ostrově. Obě stanoviště však zanikla a v současné době byl zaznamenán mimo Vltavskou kotlinu pouze z jižních Čech a Brandýsa nad Labem.
Ohrožení: Vzhledem k vazbě druhu na dutiny starých listnatých stromů spočívá hlavní příčina ohrožení zejména v likvidaci starých stromů či alejí. Dalším významným faktorem může být vypalování a sanace dutin stromů.
Péče o druh: Stanoviště štírka Anthrenochernes stellae jsou kvalitní habitaty s výskytem mnoha jiných vzácných organismů. Péče o tento druh spočívá zejména v zamezení intenzivního obhospodařování a pro vývoj druhu je nutné zachovat stojící dutinové stromy, případně zamezit odstraňování silných větví s dutinami. V případě pokácení osídlených stromů je důležité ponechat je na místě po dobu alespoň jedné sezóny, aby mohli štírci osídlit jiná stanoviště.
Literatura: Andersen M. 1988: The pseudoscorpion Anthrenochernes stellae refound in Denmark. – Ent. Medd. 56 (3): 125 – 126.
Drogla R. a Blick T. 1996: Rote Liste der Pseudoskorpione Deutschlands (Arachnida, Pseudoscorpiones). - Arachnologische Mitteilungen 11: 36-38.
Drogla R. a Lippold K. 1994: Neunachweise von Pseudoskorpionen in den neuen Bundesländern Deutschlands (Arachnida, Pseudoscorpiones). - Arachnologische Mitteilungen 8: 75-76.
Gärdenfors U. a Wilander P. 1995: Ecology and phoretic habits of Anthrenochernes stellae (Pseudoscorpionida, Chernetidae). - Bulletin of the British Arachnological Society 10: 28-30.
Lohmander H. 1939a: Zwei neue Chernetiden der nordwesteuropäischen Fauna. - Göteborgs Kunningliche Vetenskaps- och Vitterhetssamhälles Handligar (5B) 6 (11): 1-11.
Lohmander H. 1939b: Zur Kenntnis der Pseudoskorpionfauna Swedens. - Entomologisk Tidskrift 60: 279-323.
Rafalski J. 1967: Zaleszczotki. Pseudoscorpionidea. - In: Katalog Fauny Polski, vol. 32 (1): 1-34. Polska Akademia Nauk: Warszawa.
Šťáhlavský F. 2001: Štírci (Arachnida: Pseudoscorpiones) Prahy. – Klapalekiana 37: 73-121.
Šťáhlavský F. a Ducháč V. 2001: Neue und wenig bekannte Afterskorpion-Arten aus der Tschechischen Republik. – Arachnol. Mitt. 21: 46-49.
Autor popisu: Alois Pavlíčko

Česká arachnologická společnost.Řád: Pseudoscorpiones [online] [cit. 2018-01-10]. Dostupné online <https://arachnology.cz/rad/pseudoscorpiones-2.html>