Ekologie a biologie:
Užovka podplamatá je úzce vázána na vodní prostředí. Naše populace obývají dobře prohřáté, pomale tekoucí případně i stojaté vody s členitým pobřežním terénem a kamenitými břehy, kde se střídají volná a zarostlá místa. Pro zachování populace jsou také nezbytná líhniště. Užovka využívá jak přirozená líhniště (humus v kopřivových porostech, zbytky náplavů seschlých travin a trouchnivějícího dřeva pod padlými kmeny a pod kameny) tak náhradní možnosti (komposty, hnojiště, smetiště s tlejícím organickým materiálem).Aktivita této užovky začíná obvykle v polovině dubna. Ke slunění využívá vyhřáté stráně, kameny, kmeny ve vodě, ale i svahy železničních náspů a jiné sekundární biotopy vytvořené člověkem, vyskytující se v blízkosti vodních toků. Živí se především rybami (jde převážně o plevelné, hospodářsky bezcenné ryby), ale i různými stádii obojživelníků. K páření obvykle dochází v dubnu a během června a července samice kladou vajíčka do tlejících rostlinných zbytků. Vhodná místa pro kladení jsou využívána po několik let a mnohdy i několika samicemi současně. Z těchto vajíček se během září líhnou mláďata, která se zdržují v místě vylíhnutí, nenavštěvují vodu a k prvnímu přijímání potravy dochází až na jaře následujícího roku. Během října se užovky stěhují na zimoviště. Často zimuje více jedinců pohromadě, někdy i společně s jinými druhy hadů.
Celkové rozšíření:
Užovka podplamatá je rozšířena ve většině střední, východní a jižní části Evropy až po Ural, kdy západní hranici tvoří státy Německo, Švýcarsko, Itálie.
Rozšíření v ČR:
Výskyt druhu je u nás ostrůvkovitý a ojediněle přesahuje nadmořskou výšku 400m n. m. Vyskytuje se v okolí Vltavy, Berounky, Sázavy, Ploučnice, Ohře, Svratky, Jihlavy, Oslavy Rokytné a Dyje a v okolí údolních nádrží těchto řek, které vznikly v místech, kde i před výstavbou přehrad na vodotečích existovaly stálé populace. Byla zjištěna rovněž u menších stojatých vod, ale pravděpodobně se nejedná o stálé populace.
Ohrožení:
Vzhledem k tomu, že ekologická valence užovek podplamatých na našem území je velmi nízká a hadi jsou v průběhu roku pevně vázáni na různé části svého stanoviště (místa k přezimování, líhniště, místa vhodná k slunění a loviště), může mít poškození jediné části stanoviště pro populaci velmi vážné následky, eventuelně může dojít ke zhroucení celé populace. Nebezpečí užovce hrozí i při přesunu mezi popisovanými místy, kdy dochází velmi často ke střetům užovek s vandaly a automobily.Negativním vlivem působí především změny na březích, regulace řek, úbytek drobných ryb a jejich kontaminace ze znečištěné vody. Užovka podplamatá bývá považována za škůdce v rybářství a bývá zbytečně ubíjena. Časté je i ubíjení na základě záměny se zmijí, velkou roli však hraje obecný odpor k hadům.
Péče o druh:
Ochrana spočívá v ochraně vhodných biotopů a jejich klíčových složek (líhniště, místa vhodná ke slunění, loviště, zimoviště), možnosti pohybů hadů mezi nimi a osvětové činnosti nejen mezi rybáři a rekreanty. Důležité je samozřejmě zachování dostatečně velké a druhově pestré potravní základny a hubení allochtonních šelem, které jsou v současnosti významnými predátory.
