mateřídouška vejčitá kraňská

Ekologie a biologie: Na jediné známé perspektivní lokalitě v ČR roste mateřídouška vejčitá kraňská na travnatých svazích, dříve patrně spásaných, na místech bývalých vápencových lůmků v porostech blízkých širokolistým suchým trávníkům.
Vytrvalý nízký trsnatý keřík, který dorůstá výšky 5 až 40 cm, Kvete od července do srpna.

Celkové rozšíření: Celkový areál zahrnuje jižní část střední Evropy s těžištěm v oblasti východních Alp, izolované nálezy pochází z Francie, Moravy a západního Slovenska.
V současné době roste mateřídouška vejčitá kraňská v ČR pouze na dvou lokalitách – v NPP Na skále u Hněvotína (cca 600 rostlin) a na svahu kopce Stříbrník u Janova (pouze 1 trs). Na pruhu výchozů vápence mezi Hněvotínem a Žerůvkami byly dříve čtyři mikrolokality, tři z nich už ovšem zanikly. Herbářovým dokladem je doloženo ještě několik historických lokalit – Lovoš u Lovosic, Roudnice nad Labem, les Zámeček u Kroměříže a Slatinice na Olomoucku. Výskyt v ČR představuje izolované naleziště při severním okraji areálu poddruhu.

Ohrožení: Největší ohrožení pro mateřídoušku vejčitou kraňskou představuje křížení s jinými druhy mateřídoušek a následná eroze genofondu. Na lokalitě u Hněvotína se mateřídouška vejčitá kraňská kříží nejčastěji s mateřídouškou vejčitou pravou. Kříženci jsou fertilní, schopní zpětné hybridizace s rodičovskými druhy či s jejich kříženci a tím dochází k vytváření hybridogenních populací, které mohou původní genofond vytlačit. Studium fenologie ukázalo, že oba poddruhy kvetou téměř současně a není možné omezit přísun pylu z mateřídoušky vejčité pravé na rostliny mateřídoušky vejčité kraňské tím, že by se v určitou dobu vybrané porosty mateřídoušky vejčité pravé pokosily. Není zřejmě jiná možnost než postupná redukce rostlin mateřídoušky vejčité pravé ručním vytrháváním trsů.

Literatura: Čáp J. & Kleinová H. (2011) Současné poznatky o mateřídoušce vejčité kraňské (Thymus pulegioides subsp. carniolicus) v České republice. Příroda, Praha, 31: 227–246
Kleinová H. & Polášek V. (2009) Plán péče o Národní přírodní památku Na skále na období 2011–2018
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Slavík B. (ed.) (2000) Květena České republiky. Vol. 6. Academia, Praha

Autor popisu: Jarmila Kostiuková