starček dlouholistý moravský

Ekologie a biologie: Roste na sušších i vlhčích podhorských loukách a pastvinách, křovinatých stráních, na mezích a lesních okrajích, příp. světlých lesích. Upřednostňuje rozhraní lesa a nelesního prostředí s mírným zástinem a pravidelným sečením. Osídluje půdy sušší až svěží, hlubší a humózní. Starček je víceletá rostlina s přezimujícím oddenkem pod povrchem půdy. Přízemní listy tvoří růžici, která v době květu většinou uvadá. Kvete od května do června a bývá opylován blanokřídlým a dvoukřídlým hmyzem nebo motýly. Tvoří množství anemochorních nažek (šířících se i na větší vzdálenosti). Jejich klíčivost bývá dobrá (zejména na obnažených, volných plochách), ale často jsou napadána hmyzem. Vegetativní množení je spíše vzácné.

Celkové rozšíření: Stařinec dlouholistý moravský roste pouze v České a Slovenské republice, je endemit nejzápadnější části Karpat.

Rozšíření v ČR: Starček se vyskytuje pouze v severní části Bílých Karpat na pěti lokalitách v okolí Brumova-Bylnice, Brumova a Nedašova v severní části Bílých Karpat při hranici se Slovenskou republikou. Nejsilnější populace je v Hrušové dolině, čítá okolo 300 jedinců, obě zbylé populace jsou slabší, mají okolo 50 jedinců. Žádná z lokalit neleží v maloplošném chráněném území.

Ohrožení: Druh se vyskytuje v poměrně odlehlých oblastech, přímé ohrožení mu tedy nehrozí, i když je to poměrně dekorativní rostlina. Ohrožen by mohl být, pokud by se louky přestaly kosit a zarostly náletem. Tato možnost na sledovaných lokalitách ale nehrozí. Pro starček je nevhodné i příliš intenzivní obhospodařování luk (hnojení, chemické ošetřování) nebo intenzivní pastva. Druh byl zřejmě i v minulosti vzácný, v lesích byl postižen velkoplošnými těžbami a úbytkem pařezinového hospodaření.

Péče o druh: Přesnější managementové nároky druhu nejsou příliš známy, taxon je třeba z tohoto hlediska podrobněji prozkoumat. Management spočívá v pravidelném každoročním kosení lučních porostů a ve vytváření vhodných plošek pro vyklíčení semen. Kosení by mělo být alespoň na části ploch uskutečněno po dozrání semen, nejlépe až koncem července. Také extenzivní pastva by zřejmě mohla druhu vyhovovat. V případě výskytu v lesních lemech je třeba občasně prosvětlovat porosty, případně odstraňovat nálet.

Autor popisu: Dana Turoňová, Zita Červenková