jeřáb krasový

Ekologie a biologie: Druh roste v šipákových doubravách, na skalnatých xerotermních svazích, v světlých dubohabřinách, charakteristický je výskyt na vrcholcích kopců. Většinou se vyskytuje na vápnitých, živinami bohatých, obvykle skeletovitých půdách bazických substrátů. Vyžaduje otevřená stanoviště, při zástinu či vysokém zápoji lesa neplodí.
Jedná se o keř či strom vysoký 3-8 metrů. Borka je tmavošedá, u mladých stromů nerozpraskaná, ve stáří šupinovitě se odlupující. Čepele jednoduchých listů jsou ploché, vejčité až široce obvejčité, peřenolaločné a pilovité, k bázi široce klínovité, na rubu plstnaté.

Celkové rozšíření: Sorbus český je endemitem Českého krasu, kde se vyskytuje na čtyřech lokalitách.

Ohrožení: Ohrožení jeřábu krasového spočívá zejména v zarůstání lokalit a zapojování stromového patra, dále pak ve vysokých stavech zvěře, které nedovolují přirozené zmlazení a celkové eutrofizaci prostředí.

Literatura: Kaplan Z., Danihelka J., Lepší M., Lepší P., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Kocián J., Prančl J., Kobrlová L., Hroneš M. & Šulc V. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. – Preslia 88: 459–544.
Kovanda M. (1992): Sorbus L. – jeřáb. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 474–484, Academia, Praha.
Kovanda M. (1984): A new hybridogeneous Sorbus. – Preslia 56: 169–172.
https://botany.cz/cs/sorbus-eximia/

Autor popisu: Petr Vít