silenka lepkavá

Ekologie a biologie: Nápadnou až 1 m vysokou silně lepkavou dvouletou bylinu najdeme nejčastěji na nezapojených písčinách jižní Moravy, vzácněji i jinde ve stepních porostech na tvrdých, zpravidla kyselých horninách, kde může vstupovat také do světlých teplomilných acidofilních doubrav, ojediněle též na strmých nezapojených svazích zářezů či náspů silnic či železnic.

Celkové rozšíření: Těžištěm rozšíření silenky lepkavé je jihovýchodní a východní Evropa, ale místy zasahuje přes střední Evropu až do jižní Skandinávie (přibližně po 60° severní šířky). Na východ její areál sahá až do severního Mongolska.
V České republice se dosud vyskytuje zejména na jižní Moravě v oblasti vátých písků mezi Hodonínem, Bzencem a Kyjovem. Velmi vzácně a pořídku nalézána také ve středních Čechách a v Poohří (zejména okolí Žatce), ojediněle i jinde.
Dlouhodobě známa z PP Pánov u Hodonína, NPP Hodonínská Dúbrava, NPP Váté písky, nedávno potvrzena v PP Nivky za Větrákem u Mutěnic.

Ohrožení: Příčinou ohrožení je celková vzácnost jak druhu samotného, tak i jeho stanovišť, sukcesní zarůstání nebo cílené zalesňování otevřených písčin či stepních strání, expanze třtiny křovištní, invaze zlatobýlu obrovského.

Literatura: Šourková M. (1990): Silene L. – silenka. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds) Květena České republiky 2, pp. 160–180, Academia, Praha.

Autor popisu: Karel Fajmon