záraza bílá

Ekologie a biologie: Nezelená parazitická rostlina s přímou nevětvenou lodyhou a listy redukovanými do šupin. Rozlišují se dva poddruhy - z. bílá pravá parazituje na mateřídouškách a klinopádu obecném a kvete v květnu až červnu, z. bílá šalvějová na šalvějích a rozkvétá o 2-4 týdny později. Oba podruhy rostou na výslunných travnatých stráních, z. bílá pravá také na skalních stepích, zatímco z. bílá šalvějová upřednostňuje i prosvětlené křovinaté stráně.

Celkové rozšíření: Druh s rozsáhlým euroasijským areálem, který sahá od západní Evropy po Himaláje. Severní hranice souvislého areálu prochází územím ČR. Z. bílá pravá má v Čechách centrum výskytu na českokrumlovských vápencích, více roste také na jižní Moravě. Z. bílá šalvějová se nejčastěji vyskytuje v Českém středohoří, na Moravě vzácně v jižní polovině území, častěji jen v Bílých Karpatech.

Ohrožení: Zárazy jsou vždy úzce vázané na hostitelské druhy a představují indikátory zachovalých stanovišť. Jako druh zachovalých trávníků a stepí je záraza bílá ohrožena především úbytkem těchto biotopů v důsledku absence obhospodařování (extenzivní pastva) a následného zarůstání dřevinami.

Literatura: Zázvorka J. (2000): Orobanche L. – záraza. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 489–513, Academia, Praha.
Kroufek R., Kříž M., Nepraš K. & Vlačiha V. (2012): Zárazy Českého středohoří. Český svaz ochránců přírody, ZO c. 38/02 Launensia, Ústí nad Labem.

Autor popisu: Barbora Čepelová