vachta trojlistá

Ekologie a biologie: Roste na zamokřených stanovištích, především na slatinných a rašelinných loukách, v okolí pramenišť a v pramenných sníženinách, na zrašelinělých okrajích tůní a rybníků, vzácněji také v příkopech se stojící či mírně tekoucí vodou nebo v bezprostředním okolí vlásečnicových vodotečí a ve světlejších vrbových křovinách na rašelinných půdách. Přednostně se vyskytuje na lokalitách s kyselejším podložím.
Vachta trojlistá je vytrvalou bylinou s dlouhým plazivým oddenkem a trojčetnými listy. Květenství jsou tvořena hroznem složeným z 10–20 bílých květů, které mají na vnitřní straně množství měkkých brv způsobujících třásnitý vzhled květů.

Celkové rozšíření: Vyskytuje se od nížin do hor, těžištěm výskytu jsou však střední polohy (300–650 m n. m.). V posledních desetiletích značně ubývá, častější je dosud v západních Čechách (především Slavkovský les, Tepelská vrchovina, Český les, Ašsko, Plánický hřeben až Blatensko), na Českomoravské vrchovině (celá její západní polovina), ve Žďárských vrších, Železných horách, v oblasti Ralsko-bezdězské tabule, v Pošumaví a na Šumavě. V řadě sušších oblastí ČR zcela chybí.
Celkové rozšíření druhu: severní polokoule (Evropa, Asie, Severní Amerika) s těžištěm areálu v mírné zóně, zasahuje ale i do arktických oblastí.

Ohrožení: Zarůstání nelesních stanovišť dřevinami, změny ve vodním režimu, odvodňování mokřadních biotopů, budování nových rybníků na mokřadních stanovištích. Umělé zalesňování lesních mokřadních světlin. Intenzivní chov skotu a plošně nediferencované zemědělské hospodaření způsobující nadměrný přísun živin a sešlap mokřadů.

Literatura: Slavík B. (2000) Menyanthes L. – vachta, 100–112 pp. – Hejný S. et Slavík B. (eds): Květena ČR 6. Academia, Praha.

Autor popisu: Přemysl Tájek