kustovnice cizí

Lycium barbarum Linnaeus
Říše:
Plantae
Řád:
Solanales
Čeleď:
Solanaceae
kustovnice cizí
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Phytocartographical syntheses of the Czech Republic 4.. Praha: Institute of Botany AS CR, Academia
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Opadavý keř, 1–3 m vysoký, bohatě větvený, větve obloukovitě převislé, prutovité, kolce asi 5 mm dlouhé. Listy krátce řapíkaté, podlouhle kopinaté, až 65 mm dlouhé, šedozelené, lysé, kalich dvoupyský, horní pysk se dvěma cípy, koruna pětičetná, trubkovitá, až 18 mm v průměru, růžově fialová, lem koruny je kratší než korunní trubka. Kvete od května do září. Plodem je vejcovitá bobule, která je ve zralosti šarlatově červená. Celá rostlina je slabě až středně jedovatá – obsahuje withanolidy, pyrrolové deriváty a tropanové alkaloidy.
Roste na neudržovaných suchých svazích, náspech, rumištích, podél zdí, na hrázích, kolem silnic a železničních tratí, často v městském prostředí, v pásmu nížin a pahorkatin. Je odolná vůči mrazu.
Celkové rozšíření: Původním je tento druh v jihovýchodní Evropě a Malé Asii (někdy je uváděna za jeho domovinu i Čína), byl zavlečen do řady oblastí světa (severní Afrika, Severní Amerika, Patagonie).
Rozšíření v ČR: Poprvé je na našem území doložena v roce 1785, pěstovala se jako okrasný keř. Je uváděna v 59 zámeckých parcích. První zplanění se uvádí v roce 1870. Dnes se vyskytuje především v teplejších oblastech. Dobře snáší městské prostředí a je odolná vůči exhalacím.
Doporučení: Zejména v hodnotných biotopech suchých křovin a suchých trávníků by měly být porosty bezodkladně likvidovány.Nejvhodnější postup je vysekávání a zatírání ran koncentrovaným herbicidem. Celková likvidace porostu na stanovišti vyžaduje minimálně tříletou péči. V ruderálních společenstvech a v zástavbě lze výskyt kustovnice tolerovat.
Riziko: Invazivní keř, který je schopný svými převisavými větvemi rychle zaujmout prostor. V jejím okolí se silně prosazují druhy dusíkem bohatých stanovišť. Problém nastává při pronikání do přirozených společenstev. Důvody pěstování podobné jako v případě akátu (ozelenění strání a zabránění eroze, včelařství), navíc ji lze využít v živých plotech.
Literatura: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.). 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.
Pyšek P., Tichý L. 2001: Rostlinné invaze. Rezekvítek Brno, 40 pp.
www.botany.cz
Autor popisu: Tomáš Görner

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J.
(eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 6. 2024]