netýkavka žláznatá

Ekologie a biologie: Jednoletá statná bylina dorůstající až 3 m výšky. Dutá lodyha je ve spodní části až 5 cm široká, listy jsou nejčastěji kopinaté, v dolní části rostliny střídavě nasedající na lodyhu, v horní části vstřícné, někdy v přeslenu. Listy jsou dlouhé až 30 cm, široké kolem 8 cm, po okraji zubatě pilovité, při bázi listu žláznaté. Velké květy jsou nejčastěji červeno-fialové, někdy fialové, nebo bílé, uspořádané v hroznu. Rostliny výrazně sladce voní. Semena jsou po 5 až 10 ve velkých tobolkách až 30 mm dlouhých. Vyzrálé tobolky pukají a vystřelují tak semena na velkou vzdálenost.
Roste především ve vlhkých nivách, zejména na březích větších řek. Krátkodobě se vyskytuje na narušených plochách a rumištích. Podél řek vytváří souvislé a trvalé porosty, v těchto lokalitách je často konkurenčně úspěšná. Kvete od července do října.

Celkové rozšíření: Areál původního výskytu je oblast západního Himálaje. U nás, na Slovensku a v celé Evropě zplanělý a zdomácnělý druh, který byl v 1. polovině 19. století (1839) dovezen do Evropy, konkrétně do Anglie, jako okrasná rostlina. Jako zplanělý v Evropě je udávána právě z Anglie v roce 1855. Je zavlékána i do dalších oblastí světa, např. severní Patagonie.

Rozšíření v ČR: V ČR pochází první údaj o pěstování z roku 1846. tehdy sem byla dovezena jako okrasná a částečně i medonosná rostlina. Již po několika málo letech od první výsadby v zahradách se začala šířit (první údaj o zplanění z roku 1896) a dnes se s ním můžeme setkat skoro po celém území s výjimkou hor. Invaze byla v posledních desetiletích podpořena eutrofizací toků a v dřívější době také tím, že se po 2. světové válce přestaly říční břehy pravidelně obhospodařovávat.

Doporučení: V úsecích toku, které jsou již druhem zcela obsazeny, je eliminace nemožná. Velký význam má monitoring výskytu a následná eliminace prvních populací zvláště výše po proudu na tocích, kde se druh zatím nevyskytuje. Protože se jedná o jednoletou rostlinu, je nejideálnější netýkavku pokosit v době květu (červenec až srpen) nebo ji zcela vytrhnout a tím zabránit produkci semen.

Riziko: Mění složení rostlinných druhů v oblastech svého výskytu, vytlačuje původní druhy a to především díky své značné konkurenční zdatnosti. Dochází postupně k přeměně původních rostlinných společenstev v druhově chudá společenstva s převahou netýkavky. Dalším problémem je, že netýkavka je statná bylina a vytváří velké množství biomasy. To může mít negativní vliv na průběh záplav, kdy snižuje hydraulickou kapacitu říčního toku.

Literatura: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.). 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.
Pyšek P., Tichý L. 2001: Rostlinné invaze. Rezekvítek Brno, 40 pp.
www.botany.cz

Autor popisu: Tomáš Görner