bahnička bradavkatá rakouská

Ekologie a biologie: Vytrvalá bylina s řídce trsnatými nebo jednotlivými průsvitnými světle zelenými až sivozelenými křehkými lodyhami vysokými 20-60 cm, které mají na koncích vejcovité klásky opatřené na bázi 2 plevami.

Roste v chladnějších oblastech na mělkých okrajích a nezastíněných březích menších rybníků, na narušovaných lučních prameništích, v depresích na loukách a pastvinách, ve vojenských prostorech často v periodicky zaplavovaných sníženinách vyježděných těžkou technikou.

Celkové rozšíření: Roste v horských a podhorských oblastech celé Evropy, na Kavkazu, Uralu a na jižní Sibiři až po Poamuří.

Rozšíření v ČR: U nás roste roztroušeně až vzácně v pohraničních pohořích, v Brdech a Nízkém Jeseníku; na Šumavě a v moravských horách je častější.

Ohrožení: Druh je ohrožen sukcesním zarůstáním lokalit a intenzivnějšími splachy živin z okolních pozemků.

Péče o druh: Této bahničce prospívá kolísání vodní hladiny nádrží, narušování půdního povrchu v terénních depresích pomocí pastvy nebo pojíždění motorových vozidel.

Literatura: Bureš P. (2024) Eleocharis mamillata H. Lindb fil. – bahnička bradavkatá, 154–157 pp. – In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds) (2024), Květena České republiky 9. – Academia Praha.

Autor popisu: Jan David Reitschläger